Singer: Ruské sankce škody zatím nenapáchaly, rizikem je eskalace
Po intervencích se český HDP vyvíjí lépe než loni, a to podle guvernéra dramaticky. „Ze spodní třetiny zemí v EU podle růstu HDP jsme se posunuli do první třetiny,“ uvedl Miroslav Singer. Dodal, že v současnosti nejsou vidět v souvislosti se sankcemi žádné škody na makroekonomické úrovni. „Naši potravináři v Rusku vyrábějí většinu toho, co tam prodají, navíc vyrábějí z ruských surovin. Vždyť proč by to někdo vozil čtyři tisíce kilometrů daleko.“
Podle guvernéra je ale rizikem další eskalace. „V oblasti energetických surovin nejsme schopni rozumně nakoupit jinde než v Rusku, přestože území Ukrajiny dokážeme obejít. Dramatičtější je také skutečnost, že v Rusku působí evropské banky a vytváří tam výrazný zisk,“ upozornil Singer na půdě Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd UK v Praze, kde diskutoval na téma dopadů intervencí.
Vývoj míry růstu HDP v Česku
Jakub Seidler, hlavní ekonom ING, podotkl, že česká i slovenská ekonomika rostou podobným tempem, jenže ještě v roce 2013 byl slovenský růst půlprocentní a český HDP klesal.
Situace před intervencemi tak představovala pro ČNB největší výzvu v tom smyslu, že úrokové sazby již byly na nule, a přesto bylo podle guvernéra nutné uvolnit měnovou politiku. „Je dobré si uvědomit, že teorie s tou situací nijak výrazně nepočítala. Objevily se maximálně články Paula Krugmana na téma japonské situace a samotná teorie měnové politiky se v poslední dekádě poměrně dramaticky vyvíjela,“ řekl guvernér ČNB.
Varováním byl i nárůst úspor
Na hrozbu deflace totiž ČNB upozorňovaly v roce 2013 mimo jiné také klesající ceny výrobců ve zpracovatelském průmyslu, stejně jako ceny stavebních prací. „Zároveň stoupaly vklady, ale mzdy stagnovaly. Nebýt prudkého nárůstu úspor, nezažívaly bychom v té době další propad. S úrokovou sazbou na nule začíná působit motiv držet hotovost v očekávání toho, že ceny ještě klesnou,“ vysvětloval Singer.
Maloobchodní tržby v Česku táhne prodej aut a to je podle guvernéra věc, „kterou spotřebitel umí odložit nejvíce.“ Současně se ale vyslovil proti rozlišování zdravé a nezdravé deflace. „Že prý je dobře, když klesají ceny výrobců energií. To je to poslední, co by se stalo. Doposud trh výrobců energie zažíval dva jevy: mírný technologický pokrok díky těžbě břidlicového plynu v USA a naprosté poničení trhu Evropskou unií. Ani jedna z příčin nezvedne poptávku.“ Zmínil také, že nejvíce jsou deflací postiženy nízkopříjmové skupiny obyvatel, které tento jev ohrožuje ztrátou práce.
Vývoj inflace v Česku
Analytik společnosti Deloitte David Marek doplnil, že aktuálně je sice inflace nižší než před zahájením intervencí, bez nich by ale česká ekonomika byla v deflaci. „Na meziročně nižší míru inflace mají vliv nepřímé daně, které loni vzrostly, pokles cen elektřiny pro domácnosti o desetinu, ale i zrušení poplatku v nemocnici,“ shrnul analytik a dodal, že kdo pochybuje o škodlivosti deflace, ať se podívá na ekonomický vývoj Japonska v posledních dvaceti letech.
Makroekonomickou situaci České republiky ovšem celkově hodnotí pozitivně. „Poprvé od roku 1993 směřuje běžný účet platební bilance k přebytku, což je jeden z parametrů stability ekonomiky, a to díky přebytku zahraničního obchodu,“ doplňuje Marek. Podle něj ale i při 25. výročí od 17. listopadu 1989 ekonomiku brzdí „úplně stejné jevy, které bychom jmenovali i tehdy. Těmi jsou korupce a byrokracie.“
