„V tuto chvíli nejsme schopni zajistit, aby nebyly postiženy školy, které v zájmu kvality vzdělávání vyloučí ze studia některé studenty,“ uvádí ministryně školství Kateřina Valachová (ČSSD). „Rodič dnes nemá jistotu, že ředitel jeho školy dostal stejné peníze jako ředitel školy o tři ulice dál. Není to přitom otázka kvality. Často se potkávám s tím, že právě nejkvalitnější školy peníze nedostávají,“ dodala.
Návrh vláda včera odsouhlasila jednomyslně. Proti návrhu se ozval expert na školství opoziční ODS Václav Klaus mladší. Uvedl, že je dosavadní platba na žáka logická a spravedlivá. „Nový systém bude výhodný pro ty, kteří rádi upravují tabulky a výkazy k obrazu svému bez ohledu na realitu,“ řekl Klaus. valachová s tím nesouhlasí.
Kraje kritizovaly v původním návrhu omezení pro financování všeoborových tříd. Bály se dopadu na vzácné obory. V připomínkovém řízení to ministerstvo školství zohlednilo.
Kritickým bodem novely se může stát její dopad na jednotlivé školy. Zatímco ty, které byly dosud spíše podfinancované, si polepší, druhá polovina škol si podle modelací zase pohorší. V původním materiálu ministryně Valachová odhadla náklady na zmírnění těchto dopadů 2,5 až pět miliard korun v prvním roce.
Včera ale uvedla, že náklady na reformu financování budou podstatně menší, pokud se nalijí do škol finance navíc ještě před jejím spuštěním. O rozpočtu pro školství na příští rok a výhledu na ty další dosud vláda nerozhodla. „Osobně se domnívám, že to bude mnohem méně než 2,5 miliardy, v srpnu nebo září přesně vyčíslím dopady,“ uvedla Valachová.
| Problémy dnešního systému financování škol podle ministerstva školství |
|---|
| Základní škola s dvěma třídami v ročníku, ve které by meziročně ubyl počet žáků v každé třídě o jednoho, „přijde“ o 18 normativů mzdových prostředků, tedy o mzdové prostředky v řádu statisíců korun za rok, což může vyústit i v nedostatek zdrojů na nárokové složky platů zaměstnanců školy. |
| Podobný nevýznamný pokles počtu žáků může v konkrétní škole i zcela negovat například záměry vlády na zvýšení úrovně odměňování zaměstnanců ve veřejném sektoru. |
| V oblasti středního vzdělávání s maturitní zkouškou systém v řadě případů negativně působí na kvalitu i na ekonomickou efektivnost vzdělávání. Školy v zájmu získání žáků (a tedy prostředků státního rozpočtu) snižují nároky na kvalitu „na vstupu“ do vzdělávání a i žáky s velmi malou pravděpodobností úspěšnosti „na výstupu“ vzdělávání „drží“ ve vzdělávání co nejdéle. |
