Služební zákon prošel i s politickými náměstky. Bude veto, potvrdil Zeman

Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádné schůzi sněmovny.

Premiér Bohuslav Sobotka na mimořádné schůzi sněmovny. Zdroj: CTK

Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky, kvůli kterým hrozí vetem a případně i ústavní stížností prezident Miloš Zeman. Ten potvrdil, že zákon v tomto případě bude vetovat. Pro předlohu, na jejímž znění se dohodla koalice s opozičními TOP 09 a ODS, hlasovalo 127 ze 172 přítomných poslanců. Tento výsledek by měl být podle premiéra Bohuslava Sobotky signálem i pro hlavu státu, aby novelu nevetoval. Chce ho o tom přesvědčit.

Podle prezidenta je veto zákona logické, protože poslanci zřízení politických náměstků z této normy nevyňali. „Domnívám se, že rozšiřování politických náměstků jde proti depolitizaci státní správy i proti úsporám ve státní správě,“ řekl během návštěvy Paříže.

Normu nepodpořili zejména poslanci KSČM a hnutí Úsvit. Zákon upravuje práva a povinnosti úředníků ve správních úřadech a měl by zajistit odpolitizování, profesionalizaci a stabilizaci státní správy. Nyní zamíří do Senátu. V zákoně podle dohod vládních ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL s pravicovou opozicí není generální ředitelství státní služby. Většinu jeho pravomocí má převzít ministerstvo vnitra, kde němž bude zvláštní sekce v čele s náměstkem pro státní službu. Podle požadavku pravice se taky státní správa proti původnímu znění novely více otevře lidem z jiných sfér.

Sobotka předpokládá, že novelu schválí i Senát, kde má koalice většinu. „Budeme se snažit přesvědčit i pana prezidenta, aby ji nevetoval. Ve Sněmovně je dost hlasů pro přehlasování veta, které by bylo jen zdržováním,“ řekl premiér. Podotkl, že pro novelu hlasovalo víc poslanců, než je ústavní většina. To by prý měl být signál i pro prezidenta. Také šéf ANO Andrej Babiš doufá, že se podaří hlavu státu přesvědčit. Podle předsedy lidovců Pavla Bělobrádka je výsledný zákon kompromis, úplně nadšen z něj není a časem se prý ukáže, že některé věci bude nejspíš potřeba změnit.

Šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek uvedl, že byla dodržena důležitá a prospěšná politická dohoda, která přinese do státní správy stabilitu. Rovněž podle předsedy klubu ODS Zbyňka Stanjury norma vytváří dobré předpoklady pro kvalitní státní službu. Podotkl ale taky, že nynější vláda už propustila přes tisíc úředníků, na něž by se zákon vztahoval. Kalousek mluvil o genocidě.

Předlohu naopak kritizovali komunisté a zástupci Úsvitu. Podle Jana Klána (KSČM) jde o hybrid, jenž povede k větší politizaci státní správy. Taky šéf Úsvitu Tomio Okamura mluvil o dohodě „správných hochů“, možnosti politického obsazování míst a o „politických podržtaškách“.

Poslanci dnes neschválili pozměňovací návrh opozičního hnutí Úsvit na zrušení ustanovení o politických náměstcích ani požadavek KSČM na zúžení jejich počtu z nejvýše dvou na každém ministerstvu na jednoho. Zeman tvrdí, že jde jen o vytvoření třech desítek dobře placených pracovních míst, na nichž by nebyla vyžadována žádná pracovní zátěž.

Lidovec Jan Bartošek ale upozornil na to, že pokud by paragraf ze zákona vypadl, každý ministr by si mohl přivést náměstků neomezený počet. „Jde o pojistku proti takovéto politické zlovůli,“ zdůraznil.

Sněmovna nepřijala řadu dalších pozměňovacích návrhů. ODS například chtěla některá vedoucí místa otevřít pro lidi ze soukromé a akademické sféry ještě víc, než jak se pravice dohodla s koalicí, a snížit odbytné pro úředníky asi na polovinu proti schválené normě. TOP 09 neuspěla s návrhem na zavedení takzvané rotace kádrů, který označila za protikorupční opatření. Do normy se nedostal taky požadavek této strany, aby neuznávala vysokoškolské vzdělání i absolventům dvou fakult někdejší Vysoké školy Sboru národní bezpečnosti.

Poslanci hlasovali celkem o pěti desítkách pozměňovacích návrhů, podpořili jen několik úprav. Například na návrh Jana Chvojky (ČSSD) zrušili možnost snížit úředníkům osobní ohodnocení v případě, že jim vzrostou tarify, ale na platy nebude dost peněz. Žádala to i TOP 09. Na třetinu by se měla na návrh Jany Hnykové (Úsvit) zkrátit doba, na níž může být úředník přeložen bez svého souhlasu.

Proti předchozímu návrhu novely se posune „překlopení“ současného stavu státní správy do státní služby. První systemizace má být účinná od července příštího roku, původně se plánoval leden. Důvodem je podle autorů nutnost vydání značného množství předpisů, jejichž příprava by se nemusela stihnout do konce roku.

Nová norma nahradí služební zákon z roku 2002, jehož podstatná část dosud nenabyla účinnosti. Vlády ji několikrát odkládaly s poukazem na značnou finanční náročnost.

Výběr hlavních událostí kolem schvalování služebního zákona:
1. listopadu 2000 - Vláda premiéra Miloše Zemana (ČSSD) schválila návrh zákona o státní službě.
12. března 2002 - Sněmovna návrh přijala; pro hlasovala ČSSD, lidovci a Unie svobody. Naopak ODS a komunisté zákon odmítli.
28. května 2002 - Zákon byl vyhlášen ve Sbírce zákonů; účinnosti měl nabýt k 1. lednu 2004.
2. července 2003 - Sněmovna vyslovila souhlas s vládním návrhem na odložení účinnosti zákona o rok. Kabinet Vladimíra Špidly (ČSSD) zdůvodnil odklad situací ve státních financích.
13. října 2004 - Sněmovna žádost vlády odložila účinnost služebního zákona na počátek roku 2007.
8. listopadu 2006 - Poslanci schválili třetí odklad účinnosti zákona; nově měl platit od počátku roku 2009. Proti odložení hlasovali poslanci Strany zelených a někteří lidovci. Odložení navrhla odstupující vláda Jiřího Paroubka (ČSSD), podpořil ho ale i následující vláda Mirka Topolánka (ODS). Důvodem byla opět snaha ušetřit peníze v rozpočtu.
22. srpna 2008 - Sněmovna na návrh vlády odložila účinnost služebního zákona na 1. leden 2012. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas (ODS) uvedl, že Topolánkův kabinet chce připravit nový zákon. Dalším důvodem byl nedostatek peněz.
23. září 2011 - Sněmovna odložila účinnost zákona na leden 2015. Nečasova vláda oznámila, že vypracuje nový návrh.
5. prosince 2013 - Prezident Zeman podmínil jmenování Andreje Babiše (ANO) ministrem financí bez lustračního osvědčení tím, že v prosinci projde služební zákon v prvním čtení Sněmovnou.
Prosinec 2013 - Poslanci ČSSD do Sněmovny předložili stejnou předlohu, kterou prosazovali již v minulém volebním období. Sněmovna ji ale do svého rozpuštění nestačila projednat.
8. ledna 2014 - Dosluhující kabinet premiéra Jiřího Rusnoka se vyslovil proti novele služebního zákona z dílny ČSSD; vláda připravila vlastní návrh zákona o státní službě.
22. ledna 2014 - Sněmovna podpořila novelu služebního zákona z pera poslanců ČSSD. Koalice ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL tím splnila podmínku prezidenta Zemana pro jmenování nové vlády.
21. května 2014 - Vláda schválila vznik Generálního ředitelství státní služby.
27. května 2014 - Koaliční rada ČSSD, KDU-ČSL a hnutí ANO se dohodla na definitivním znění návrhu nového služebního zákona.
7. července 20104 - Poslanci vládní koalice požádali o svolání mimořádné schůze, na ní by se měla projednávat novela zákona.
16. července 2014 - Poslanci se na mimořádné schůzi začali zabývat služebním zákonem, Sněmovna ho postoupila do závěrečného schvalování. Opoziční TOP 09 a ODS oznámily, že chtějí blokovat třetí čtení, dokud koalice nepřistoupí na jejich požadavky.
31. července 2014 - Koaliční strany se dohodly, že budou o podobě služebního zákona jednat s opozicí.
6. srpna 2014 - Vládní koalice ustoupila opozičním ODS a TOP 09 a vyhověla jejich požadavku nezavádět generální ředitelství státní služby. Většina kompetencí připadne ministerstvu vnitra, kde vznikne funkce náměstka pro státní službu.
7. srpna 2014 - Ministr pro legislativu Jiří Dienstbier (ČSSD) oznámil, že se nebude účastnit dalších prací na zákonu. Kvůli dohodě s opozicí totiž podle něj nebude dostatečně odpolitizována státní správa, za což nechce převzít odpovědnost.
13. srpna - Prezident Zeman řekl, že nesouhlasí s tím, aby služební zákon počítal s pozicemi takzvaných politických náměstků. Zrušení generálního ředitelství považuje za chybu.
14. srpna 2014 - Podle premiéra Bohuslava Sobotky se dohoda na zákonu kvůli kritickému názoru prezidenta rušit nebude.
2. září 2014 - Prezident Zeman varoval Sněmovnu, že pokud přes jeho avizované veto prosadí novelu služebního zákona s politickými náměstky, obrátí se kvůli nim se stížností na Ústavní soud. Současný návrh novely podle něho nepovede k odpolitizování státní správy, ale k její zesílené politizaci.
3. září 2014 - Koaliční rada se shodla, že nechce měnit dohodu o služebním zákonu. Sobotka po schůzce se Zemanem řekl, že jejich názory na podobu zákona se nesblížily.
10. září 2014 - Sněmovna schválila celkovou novelu služebního zákona. Poslanci v předloze ponechali politické náměstky.