Snazší záchrana krachujících firem, rychlejší oddlužení. Nová směrnice má platit za dva roky

Zdroj: E15

Zbavit se svých dluhů bude jednodušší nejen pro běžné dlužníky, ale zřejmě i podnikatele. Evropský parlament schválil směrnici o insolvencích, která má za cíl pomoci zkrachovalým podnikatelům a firmám. Směrnici musí ještě formálně v květnu potvrdit Rada Evropské unie, potom budou mít členské země dva roky na promítnutí pravidel do vlastních zákonů. „Budeme muset znovu otevřít insolvenční zákon,“ řekl končící ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (ANO).

Nedávno novelizovaný insolvenční zákon, který začne platit v červnu, živnostníkům umožňuje oddlužit se za pět let při splacení předem určené části pohledávek. Evropská směrnice má tuto dobu zkrátit na tři roky, přičemž podnikatelé, kteří prokáží ochotu dluhy řešit, by mohli splatit tolik, kolik mohou. V některých případech by dokonce nemuseli zaplatit nic.

Členské země však mohou směrnici doplnit vlastními pravidly. Odborníci v Česku přitom varují před velkými rozdíly mezi oddlužením podnikatelů a dalších občanů. Od června se například budou moci běžní dlužníci zbavit dluhů také za tři roky, ale musejí splatit 60 procent pohledávek.

Směrnice má pomoci také firmám, kterým hrozí úpadek. Zavádí institut preventivní restrukturalizace, který má poskytnout firmám čas a pomoc pro záchranu podniku. „Chceme firmám umožnit, aby se restrukturalizovaly, aby nešly rovnou do likvidace,“ uvedla eurokomisařka Věra Jourová (ANO). Kromě toho mají členské státy zavést nástroje včasného varování, které mají upozornit společnosti na hrozící bankrot. Členské země si samy určují, jak by nástroje měly vypadat. 

V Evropské unii ročně projde úpadkem 200 tisíc firem, tedy 600 společností denně. „To jsou miliony pracovních míst, což brání fungování jednotného vnitřního trhu,“ řekl europoslanec Stanislav Polčák (STAN). V Česku počet firem v úpadku každoročně klesá.

Místopředseda Asociace malých a středních podniků Zdeněk Tomíček nicméně upozorňuje, že je třeba myslet na věřitele, kterými nebývají jen banky, ale například i obchodní partneři. „Rozhodující bude především posoudit, zda podnikatelé jednali při zadlužování poctivě a s dobrým úmyslem vůči věřitelům či zda se nejednalo o případ zneužití možnosti využít postupů oddlužení,“ říká Tomíček s tím, že bude třeba precizního rozhodování soudů, aby se podnikatelé lehkovážně nezadlužovali s vidinou pozdějšího snadného zbavení pohledávek.  

E15