Sněmovna ve vládním návrhu zákona o skutečných majitelích zřejmě upraví pasáž o svěřenských fondech, což by se mohlo týkat premiéra Andreje Babiše (ANO). Ústavně-právní výbor ve středu doporučil plénu schválit úpravu opozičních Starostů, podle které by se za skutečného majitele korporace ve svěřenském fondu považoval i jeho zakladatel. Podporu výboru získal také pozměňovací návrh lidovců, který by spornou pasáž z vládní verze vypustil, uvedl to člen výboru Marek Výborný (KDU-ČSL).
Babiš by byl podle některých výkladů sporného ustanovení vládního návrhu považován za vlastníka svěřenských fondů, do kterých vložil holding Agrofert, ale nikoli za vlastníka samotného holdingu. Pomoci by mu to podle kritiků mohlo v situaci, kdy se podezřením na jeho střetu zájmů zabývají orgány Evropské unie.
Pozměňovací návrhy Starostů a lidovců se vylučují, Sněmovna by mohla schválit jen jeden z nich. Výborný uvedl, že ve výboru získaly podporu přítomných členů všech sněmovních stran kromě hnutí ANO. Hlasování skončilo podle něho těsným poměrem devět ku osmi. O předloze, která vychází z evropské směrnice, by sněmovna mohla hlasovat příští týden.
Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) už dříve uvedla, že zákon u svěřenských fondů nestanoví výjimku, ale jde o zpřesnění. Pokud by se ustanovení vypustilo, výkladem by se podle ní dospělo ke stejnému závěru.
Vláda schválila návrh zákona počátkem července hlasy svých členů za ANO. Ministři za ČSSD se hlasování zdrželi, protože výjimka pro svěřenské fondy podle nich překračuje rámec příslušné evropské směrnice.
Babiš nařčení ze střetu zájmů opakovaně odmítá a označuje ho za politickou záležitost. Loňská zpráva auditorů Evropské komise týkající se dotací z evropských strukturálních fondů uvedla, že Babiš ve střetu zájmů je. Podle zprávy má stále vliv na holding Agrofert, ač ho v roce 2017 vložil do svěřenských fondů.
Vládní předloha reaguje na to, že současný režim evidence skutečných majitelů neodpovídá požadavkům evropské směrnice na zveřejňování některých údajů o nich. Chybí také mechanismy ověřování a kontroly pravdivosti údajů v evidenci i efektivní sankce za nesplnění povinností, stojí v důvodové zprávě.
Návrh zákona vymezuje obecněji a přesněji pojem skutečného majitele. Stanoví, které právnické osoby ho s ohledem na svůj charakter mít nemohou. Povinnost zapisovat skutečného majitele nemá smysl například u společenství vlastníků bytových a nebytových jednotek, honebního společenstva, u příspěvkových organizací a u obchodních korporací výlučně ovládaných státem, píše se ve zdůvodnění.
Předloha by také měla snížit byrokracii tím, že ve zřejmých případech budou skuteční vlastníci zapisováni automaticky z veřejných rejstříků. Typickým příkladem je podle materiálu jediný společník společnosti s ručením omezeným. Za současného stavu musí zaslat na rejstříkový soud formulář o své pozici skutečného majitele a uhradit poplatek 1000 korun. Evropská směrnice měla být začleněna do českého právního řádu už v lednu.
