Zahájení kampaně před podzimními volbami do Poslanecké sněmovny, kterou odstartoval prezident Miloš Zeman vyhlášením termínu hlasování, ztíží práci zákonodárců. Místo paragrafů se v příštích měsících soustředí na předvolební boj. V dolní komoře parlamentu přitom leží téměř tři sta nedodělků. Vláda navíc plánuje prosadit šest desítek legislativních změn, z toho pět úplně nových norem. Další předlohy tlačí opozice.
Pro kabinet Andreje Babiše (ANO) je nyní nejdůležitější novela státního rozpočtu, protože schodek ve výši 320 miliard korun schválený před Vánocemi nezahrnuje výpadek dalších asi devadesát miliard po snížení daně z příjmů. „Samozřejmě je potřeba změna rozpočtu v souvislosti s daňovým balíčkem,“ řekl premiér. Odhadl, že poslanci by nárůst deficitu mohli odsouhlasit v březnu nebo dubnu.
Prvořadý pro hnutí ANO je také nový stavební zákon. Ten zatím prošel prvním úvodním kolem a v současnosti ho posuzují sněmovní výbory.
Koaliční ČSSD má jiné priority. Akcentuje změkčení exekucí a hlavně zákon o dostupném bydlení předložený loni poslaneckým klubem strany. „Podporu budeme hledat napříč sněmovnou,“ uvedl šéf klubu Jan Chvojka. „Pro schválení návrhu zákona o dostupného bydlení uděláme všechno,“ dodala místopředsedkyně poslanců sociální demokracie Kateřina Valachová.
KSČM, která toleruje vládu, nadále trvá na desetimiliardovém škrtu v rozpočtu ministerstva obrany. Bez její podpory je přijetí novely rozpočtu prozatím vyloučeno. „Přesun peněz z armádního rozpočtu do zdravotnictví je naprosto oprávněný,“ míní stínová ministryně zdravotnictví komunistů Soňa Marková.
Kdyby kabinet loni neodklepnul zvýšení plateb za státní pojištěnce o celkem 700 korun na osobu, podle Markové by v systému zdravotního pojištění zela sedmdesátimiliardová díra. „Propad ve výběru pojistného se očekává i letos,“ podotkla.
Další prioritou KSČM je zákon o celostátním referendu, který je ve sněmovně před závěrečným třetím čtením. Už na něj však čeká několik měsíců.
Možnost, že by se premiér Babiš opřel při prosazení vyššího rozpočtového deficitu o opoziční ODS a SPD, se nezdá reálná. Obě strany žádají přesuny ve finančním plánu v řádu desítek miliard korun. Například občanští demokraté by sebrali peníze agrokoncernům.
Uskupení Tomia Okamury zároveň tlačí na přijetí zákona, který má zamezit zneužívání sociálních dávek. „Jde o to, aby je nepobírali nepřizpůsobiví,“ řekl šéf SPD. Na rozdíl od celostátního plebiscitu předloha prošla teprve prvním čtením.
Předseda ODS Petr Fiala si kvůli kampani před říjnovými volbami od legislativního procesu už mnoho neslibuje. „Vláda předvádí jen chaos, nic rozumného už neprosadí,“ soudí.
V letech 2013 až 2017 nestihla Polslanecká sněmovna projednat ani v úvodním kole 120 předloh. V dřívějších volebních obdobích jich bývaly vyšší desítky.
Co chtějí prosadit některé strany v Poslanecké sněmovně
ANO – nový stavební zákon a energetický zákon, návrh normy o finančním arbitrovi
ČSSD – zákon o dostupném bydlení, změkčení exekucí, návrh normy o sociální práci
KSČM – zákon o celostátním referendu, desetimiliardový škrt v rozpočtu armády
Piráti – důkladnější novela exekučního řádu na ochranu menších dlužníků
SPD – úprava normy o sociálních dávkách, která by zamezila jejich zneužívání
STAN – změna zákona o přerozdělování daní pro zvýšení příjmů měst a obcí
