Sobotka: Řecko by nemělo dostat půjčku přes EFSM, je to mrtvý nástroj

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: ctk

Česko si nepřeje, aby byl k případné překlenovací půjčce pro Řecko aktivován starší krizový fond, který společně vytvořily všechny země EU, známý jako Evropský finanční stabilizační mechanismus (EFSM), řekl český premiér Bohuslav Sobotka. Podle ministra financí Andreje Babiše se na dnešním jednání šéfů státních kas celé osmadvacítky podobně vyjádřil nejen on sám, ale také další ministři financí zemí mimo eurozónu. Za půjčky z EFSM ručí všechny země EU, podíl Česka na něm by byl 1,13 procenta.

„My jsme si mysleli, že EFSM už je mrtvý nástroj. Evropská rada se dohodla na tom, že po roce 2013 už by nemělo být používáno,“ řekl Sobotka českým médiím v Evropském parlamentu, kde se dnes shodou okolností účastní konference související s nynějším českým předsednictvím Visegrádské skupiny.

Kritický byl veřejně také například britský ministr George Osborne. „Nápad, že britští daňoví poplatníci kvůli řecké dohodě budou riskovat, je naprosto vyloučený. Eurozóna si musí své dluhy platit sama,“ prohlásil Osborne. Také on tak dal jasně najevo, že Británie jako jedna z devíti unijních zemí stojících mimo měnovou unii nechce ručit za překlenovací úvěr pro Řecko.

Německý ministr Wolfgang Schäuble, se kterým dnes o věci krátce hovořil i Babiš, na své tiskové konferenci připustil, že nalezení způsobu, jak zajistit dočasné řecké financování, bude velmi složité.

Summit eurozóny v noci na pondělí rozhodl, že Řecko může při plnění velmi přísných podmínek začít vyjednávat o novém několikaletém programu pomoci se záchranným fondem eurozóny, takzvaným Evropským stabilizačním mechanismem (ESM). Peníze ale hluboce zadlužená země potřebuje už v týdnech, kdy se budou tato jednání konat. Proto eurozóna hledá způsoby, jak tuto dobu finančně překlenout.

Kromě možnosti přímých dvoustranných půjček diplomaté už v neděli na eurosummitu lhovořili právě o EFSM, ze kterého v minulosti dostaly půjčku Irsko či Portugalsko. Tento starší mechanismus byl pro země eurozóny posléze nahrazen právě ESM, určité peníze v něm ale stále zůstaly.

Návrh použít EFSM dnes ale na jednání ministrů financí vůbec nepadl, o všech možnostech jak věc vyřešit totiž teprve jednají finanční experti.

Podle finského ministra Alexandra Stubba se od rána probírá zřejmě až šest možností. „Optimista ve mně říká, že bychom neměli podceňovat schopnosti evropských právníků a ekonomů přijít s řešením,“ poznamenal. Stubb hovořil například o možnosti několikatýdenního prodloužení závazků vůči Evropské centrální bance, jejichž splatnost nyní Řecko čeká.

„Nevidím důvod teď nějak podrobně rozbírat jednotlivé možnosti. Všechny jsou celkem složité a mají právní, politické a finanční komplikace,“ poznamenal na tiskové konferenci místopředseda Evropské komise pro euro Valdis Dombrovskis. Připustil ale, že mezi variantami, o nichž se nyní odborníci baví, zatím mechanismus EFSM stále figuruje.

Babiš: Pomoc Řecku nebyl šťastný nápad

„Problém Řecka je problém členů eurozóny,“ prohlásil dnes v Bruselu Babiš. Země mimo euro si podle něj nepřejí, aby řecký problém byl řešen z rozpočtu EU. Český ministr země, jež eurem neplatí, zopakoval své přesvědčení, že rozhodnutí eurozóny Řecku opět pomoci nebylo šťastné.

Ministři zemí mimo euro podle Babiše kritizovali také to, že o nápadu se dozvěděli až z médií. Podobný postoj jako ČR má podle něj Británie, Švédsko, Dánsko, Maďarsko či Chorvatsko i další země unie. „Myslím, že všichni mají stejný názor,“ dodal Babiš s tím, že podobný názor mají všechny země, které eurem neplatí.

Využití peněz k záchraně Řecka výhradně ze zdrojů zemí platících eurem požadovaly Británie s Českem již před čtyřmi lety, kdy se o aktivaci EFSM rovněž uvažovalo. Tehdejší unijní summit nakonec rozhodl, že záchranný program bude financovat jen eurozóna.