Zhruba 115 tisícům lidí, kteří pracují za minimální mzdu, stoupne od příštího ledna měsíční výdělek na jedenáct tisíc korun. Spodní hranice nejnižší hodinové mzdy bude činit šestašedesát korun.
Konec dohadů vlády, zaměstnavatelů a odborů, našel se kompromis. Minimální mzda od nového roku vzroste o 1100 korun, z nynějších 9900 na 11 tisíc korun měsíčně. Sociální demokraté a odbory si sice představovali ještě vyšší růst, kabinet však včera nakonec schválil návrh, který je přijatelný i pro zaměstnavatele. Ty vládní opatření přijde na zhruba 3,5 miliardy korun. Státní správu pak na asi 610 milionů.
„Vláda schválila růst minimální mzdy, a ta by měla růst i v budoucnu. Pracovat se lidem musí vyplatit,“ uvedl premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Jeho vláda zvyšuje tento příjem každý rok. S navrženým růstem nakonec souhlasil i ministr financí Andrej Babiš (ANO), který měl k zamýšlenému kroku původně značné výhrady: „Ta mzda je nyní nízká, není důvod to neodsouhlasit,“ řekl už před jednáním kabinetu.
Nyní činí nejnižší možný výdělek 9900 korun a tuto mzdu pobírá 3,2 procenta pracujících, což je asi 115 tisíc lidí. Zároveň s minimální mzdou se zvýší i minimální hodinová mzda, a to ze současných 58,70 koruny na 66 korun. Ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová stejně jako premiér soudí, že tyto taxy by měly dál růst. Nejnižší možný výdělek by podle ní vláda mohla svým nařízením zvýšit i příští rok, a to buď o pět set, nebo sedm set korun.
„V koaliční smlouvě je, že chceme, aby minimální mzda dosáhla 40 procent průměrné mzdy, tak jako tomu je u většiny zemí Evropské unie. Nechceme být spolu s Rumunskem a Bulharskem na posledních příčkách žebříčku,“ konstatovala ministryně. Po včerejším rozhodnutí vlády bude minimální mzda činit přibližně 38,2 procenta průměrné mzdy. Ze zemí EU má nižší minimální mzdu než Česko kromě Rumunska a Bulharska také Litva a Maďarsko.
| Zvýšení minimální mzdy může poškodit některé zaměstnavatele Další zvýšení minimální mzdy může podle Hospodářské komory ČR poškodit některé zaměstnavatele. Podnikatelé jsou přesvědčeni o tom, že se minimální mzda musí odpolitizovat, reagoval dnes prezident komory Vladimír Dlouhý na rozhodnutí vlády. Podle Svazu obchodu tento krok může například vést k uzavření menších obchodů na venkově. Zvyšování minimální mzdy znamená podle Dlouhého nejen zvyšování mzdových nákladů firem, ale i zvýšenou administrativu. Problematický je ale i institut zaručené mzdy, který je pro mnohé podnikatele palčivější než minimální mzda, protože se dotýká výrazně větší skupiny zaměstnanců, dodal. /čtk/ |
