Podle původního vládního návrhu mělo mimořádné zvýšení činit nanejvýše 1,7 procenta, dolní komora parlamentu se však řídila doporučením sociálního výboru a hranici zvýšila. Ta nyní u průměrného důchodu odpovídá zhruba 300 korunám měsíčně.
Novinku sice ještě musí schválit Senát, nehrozí ale, že by ji zamítl. „Je to tak, a my zákona hodláme využít. V příštím roce počítáme se zvýšením důchodů o 200 korun, a to bez ohledu na klasický výpočet. Ten by byl nižší,“ konstatoval vicepremiér Pavel Bělobrádek.
Dobrý výběr daní
Pokud by penze měly vzrůst podle zákonného vzorce, činilo by zvýšení zhruba 180 korun měsíčně. Premiér Bohuslav Sobotka navíc už dříve nevyloučil, že by stát mohl důchodcům opět vyplatit také mimořádný příspěvek ve výši 1200 korun. Podmínkou je však dobrý výběr daní.
Penze se v Česku zvyšují vždy na začátku roku, tedy od prvního ledna. Zákon stanoví, že to musí být o růst cen a třetinu růstu reálných mezd. Oba ukazatele, zejména inflace, byly za poslední období – přes rostoucí ekonomiku – nízké, penze se tak letos zvyšovaly o pouhých čtyřicet korun měsíčně. Penzisté proto v únoru dostali ze státní pokladny mimořádnou částku 1200 korun.
Tutéž pravomoc, jakou získal Sobotkův kabinet, již měly předchozí vlády. Zrušila ji vládní koalice vedená expremiérem Petrem Nečasem. S tím, že ministři by neměli mít šanci před volbami zvyšovat penze, a kupovat si tak voličské hlasy. Průměrný důchod v Česku činí 11 334 korun, na penze stát v loni vyplatil 385,5 miliardy korun.
| Horníci se dočkají penze dříve |
|---|
| Horníci budou moci odcházet do penze o sedm let dříve než ostatní pracovníci. Nová úprava schválená sněmovnou se týká těch, kteří odpracovali 3300 směn na šachtách, anebo 2200 směn v uranovém dole. Pokud by horník musel opustit pracovní místo dříve kvůli dopadu jeho práce na zdraví, v prvním případě by mu stačilo, aby odpracoval ještě o 319 směn méně a v případě uranového dolu o 219 směn méně. |
