Pražský městský soud dnes znovu nepravomocně osvobodil předsedu hnutí ANO a bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) i jeho někdejší poradkyni Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo, která se týká padesátimilionové dotace na stavbu kongresového areálu ve středních Čechách. Soudce Jan Šott nyní čte výrok rozsudku, své rozhodnutí následně zdůvodní. Babiš i Nagyová vinu od počátku odmítají. Bývalý premiér dlouhodobě označuje kauzu za politicky motivovanou. Dnešní rozsudek není pravomocný.
Mluvčí městského státního zastupitelství Aleš Cimbala avizoval, že v případě zprošťujícího rozsudku se žalobci zřejmě odvolají, počkají ale na písemné vyhotovení rozhodnutí. Případ by v takovém případě znovu projednával odvolací Vrchní soud v Praze.
Státní zástupce Jaroslav Šaroch ve středu znovu navrhl pro předsedu hnutí ANO Andreje Babiše v kauze Čapí hnízdo tříletou podmínku s odkladem na pět let a peněžitý trest deset milionů korun. Stejný podmíněný trest požaduje i pro Babišovu někdejší poradkyni Janu Nagyovou, která by podle něj měla zaplatit 500 tisíc korun. Šaroch to řekl ve své závěrečné řeči.
V kauze se i po dnešním výslechu znalců a nového svědka nic nezměnilo, uvedli ve svých závěrečných řečech advokáti bývalého premiéra Andreje Babiše (ANO) a Jany Nagyové Michael a Josef Bartončíkovi. Navrhli, aby pražský městský soud rozhodl stejně jako loni v lednu a aby oba obžalované osvobodil.
Kauzu kolem padesátimilionové dotace na stavbu multifunkčního kongresového areálu dnes začal podruhé projednávat pražský městský soud, původně oba obžalované osvobodil. Nepravomocný rozsudek ale loni na podzim zrušil odvolací Vrchní soud v Praze.
Šaroch v obžalobě tvrdil, že Babiš zajistil na přelomu let 2007 a 2008 vyvedení společnosti Farma Čapí hnízdo ze svého holdingu Agrofert a prodej akcií svým dětem a partnerce. Podle státního zástupce to udělal proto, aby farma zdánlivě splňovala podmínky pro získání dotace pro malé a střední podniky. Nagyová podle obžaloby úspěšnou žádost o dotaci podala. Vyplacením dotace pak podle obžaloby vznikla Regionální radě regionu Střední Čechy škoda 49,9 milionu korun.
Nagyovou viní žalobce z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU, Babiše by podle něj soud měl potrestat za pomoc k oběma trestným činům.
Podle Šarocha byla Farma Čapí hnízdo personálně i ekonomicky propojená s holdingem Agrofert a rozhodně nešlo o malý, nezávislý podnik, jak v žádosti o dotaci Nagyová tvrdila. Má za to, že společnost zároveň působila na stejném či sousedním trhu jako Agrofert. Šaroch stejné tresty jako dnes navrhoval i při předchozím hlavním líčení. Podle zákona mohou soudy Babiše i Nagyovou potrestat pěti až deseti lety vězení, Šaroch ale v minulosti uvedl, že jsou podle něj splněny podmínky pro uložení trestu pod zákonnou sazbou.
Státní zástupce upozornil na sled událostí, kdy po letech nečinnosti byla společnost ZZN Pelhřimov z holdingu Agrofert přeměněna na akciovou společnost s anonymními akciemi na majitele, které byly záhy prodány Babišovým rodinným příslušníkům. Později se přejmenovala na Farmu Čapí hnízdo. Tato skutečnost, ale i další důkazy ho vedou k tomu, že byla společnost vyvedena účelově kvůli získání dotace.
Šaroch se vyjádřil i ke kritice soudů, podle kterých se žalobci odklonili od podstaty případu. Místo toho, aby prověřovali, zda byla společnost Farma Čapí hnízdo z Agrofertu vyčleněna účelově, totiž řešili, jestli byla skutečně malým a středním podnikem. Změna koncepce vyšetřování nastala poté, co bylo koncem roku 2019 obnoveno zastavené stíhání Babiše a Nagyové. Důvodem ale podle Šarocha byla snaha o zjištění, zda tvrzení Nagyové, že je Čapí hnízdo malý a střední podnik, je pravdivé, a zda jím tedy mohla někoho uvést v omyl.
Obhájce Nagyové Josef Bartončík v závěrečné řeči zpochybnil závěry znalce Vítězslava Hálka, který dnes mimo jiné uvedl, že Farma Čapí hnízdo nebyla ekonomicky schopna projekt realizovat bez vztahů s Agrofertem. Znalec podle Bartončíka odpovídal na právní otázky, například ohledně propojenosti firem. Věnovat se ale podle něj měl pouze ekonomickému pohledu.
To, že byla Farma Čapí hnízdo ekonomicky propojena s Agrofertem, byl podle Bartončíka fakt, o kterém poskytovatel dotace věděl. Pokud ho považoval za nelegální, neměl dotaci udělit, řekl advokát. Uvedl také, že obžaloba je přesvědčená o tom, že se stal trestný čin, ale neví kde a kterým jednáním ho měli obžalovaní spáchat.
Babišův obhájce Michael Bartončík kritizoval především rozhodnutí Vrchního soudu v Praze, který loni na podzim nepravomocný rozsudek zrušil a vrátil případ k novému projednání. I kdyby podle něj bylo vyvedení společnosti z Agrofertu účelové, nemůže jít o trestný čin, pokud taková společnost podmínky pro dotaci splňuje. Odvolací soud podle něj hodnotil důkazy, ačkoli mu to nepřísluší.
Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba z holdingu Agrofert, který bývalý premiér v roce 2017 vložil do svěřenských fondů. Babiš dnes připomněl, že firma v roce 2018 spornou dotaci vrátila. Stejnou částku také daroval na charitu, řekl. Babiš také zopakoval, že důvodem vyčlenění Čapího hnízda z Agrofertu byla realizace projektu jako rodinného podniku. Obžalobu označil za účelovou. Vinu znovu odmítla i Nagyová.
