O padesátimiliardovou zakázku české armády na pásové obrněné transportéry se nestřetnou jen koncerny ze Spojených států, Velké Británie a Německa. K boji se schyluje i na domácím hřišti: ministerstvo obrany totiž nyní čelí kritice za to, že chce přiklepnout většinu z očekávaného čtyřicetiprocentního podílu na výrobě vozidel státnímu podniku VOP CZ. Podle konkurenčních firem na to novojičínská zbrojovka nemá kapacity.
„Státní podnik máme od toho, abychom byli připraveni na krizový stav,“ řekl deníku E15 šéf rezortu Lubomír Metnar (ANO) s tím, že vojsko se u strategicky důležitých kontraktů nemůže spoléhat jen na externí subjekty.
Ministerstvo uzavřelo v lednu s VOP memorandum o spolupráci. „Podnik by měl být hlavním a jediným integrátorem výroby pásových transportérů, která bude přenesena do Česka,“ dodal ministr.
To však napadá Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu. Přesněji řečeno její nově založená sekce, která chce subdodávky nasměrovat do konkrétních firem. Mezi členy jsou například firmy Czechoslovak Group, Meopta, VR Group nebo Ray Service. „Ministerstvo zatím řešilo svůj státní podnik, ale z našeho pohledu je nutné věnovat pozornost celému českému obrannému průmyslu a jeho schopnostem se do výroby zapojit,“ uvedl předseda sekce Pavel Trubačík.
Podle Metnara se zřejmě jedná o nedorozumění. „Před necelým měsícem jsem pro zástupce asociace uspořádal dvouhodinovou snídani a na nic si nestěžovali,“ řekl. Připustil nicméně, že VOP by nedokázal téměř polovinu celého projektu kompletně zvládnout sám. „Budou samozřejmě zapojeny i další subjekty našeho obranného průmyslu,“ ujistil.
Státní podnik zaměstnává necelých devět set lidí, předloni vykázal ztrátu přes 59 milionů korun. Jeho ředitel Marek Špok si od rekordní armádní zakázky slibuje rozvoj a stabilitu. „Jsme připraveni ji zvládnout jak po stránce lidských zdrojů, tak po stránce výrobní,“ tvrdí.
V dohodě mezi ministerstvem a VOP se píše, že výroba vozidel bude v maximální možné míře přenesena do Nového Jičína. Tam mají být i servisována po celou dobu životnosti a v budoucnu modernizována. Když zbrojovka v minulosti svařovala korby transportérů Pandur, zdvojnásobila tržby. Povolení k licenční výrobě těchto obrněnců později získala Tatra Defence Vehicle z holdingu CSG.
Zatímco za 107 pandurů zaplatilo vojsko přes 14 miliard, 210 pásových transportérů má stát téměř 52 miliard.
