Soupeřit se změnami klimatu se dá i levně a nadčasově, ukazují projekty

Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada v Brně

Vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada v Brně Zdroj: regio-adaptace.cz

Rozsáhlá přenositelnost do praxe, staletá až neomezená životnost s provozními náklady maximálně v desítkách tisíc ročně. Tak by se daly charakterizovat čtyři vítězné české projekty soutěže o nejlepší adaptační opatření na změnu klimatu za rok 2015. Soustředily se na technologicko-ekologické poradenství, revitalizaci krajiny, ekoagropodnikání a úpravu povodí řeky hrozící záplavami.

„Cílem unikátního prvního ročníku soutěže bylo vybrat řešení, která povedou ke snížení negativních dopadů trvalých teplotních změn na život obyvatel a krajiny,“ říká Jiří Dusík z organizačního týmu Integra Consulting.

Porotní komise expertů pod záštitou ministerstva životního prostředí posoudila 29 přihlášených projektů, 20 projektů prošlo „sítem“ do vlastní soutěže.

Otevřená zahrada

„Nejlepším technologickým opatřením bylo zvoleno vzdělávací a poradenské centrum Otevřená zahrada v Brně, za kterým stojí Nadace Partnerství. Areál využívá obnovitelné zdroje, efektivně nakládá s vodními zdroji a zelená střecha zadržuje dešťovou vodu. Kromě energetické úspory pomáhá ochlazovat a zvlhčovat okolí v době veder,“ popisuje první vítězný projekt Dusík.

Náklady na vybudování centra byly 103 milionů bez DPH, životnost je odhadována až na 100 let a energetické náklady na provoz oproti tomu činí „zanedbatelných“ 63 tisíc korun ročně. Přenositelnost do praxe je prakticky všude tam, kde se dá stavět.

Obnovené rašeliniště

V oblasti revitalizace krajiny prvenství získala obnova rašeliniště v přírodní rezervaci Chvojnov Českou společností ornitologickou na Vysočině. Přínosem je lepší zadržování vody po přívalových deštích nebo jarním tání. V době sucha se naopak stává zdrojem vody a ochlazuje okolí.

Nové tůně v části "Mokřady nad Chvojnovem" před sečí v době extrémního sucha 2015Nové tůně v části "Mokřady nad Chvojnovem" před sečí v době extrémního sucha 2015 | Vojtech KodetNové tůně v části „Mokřady nad Chvojnovem“ před sečí v době extrémního sucha 2015

Realizace projektu stála sedm milionů, životnost je časově pestrá. Desítky let u většiny tůní, u velkých stovky let. Až tisíce let u obnovy potůčků a terénních svahů rašeliniště.

Retence vody v krajině

Další vítězný projekt z kategorie ekoagropodnikání využívá na Hodonínsku na vlastních zemědělských plochách mokřady k zadržování přívalových srážek. Tím předchází povodním a škodám na majetku, zvyšuje i hladinu podzemní vody. Zabraňuje také kontaminaci řek hnojivy a pesticidy, zlepšuje mikroklima v okolí.

Projekt stál 3,3 milionu korun, náklady na údržbu jsou řádově v tisících korun ročně, životnost prakticky neomezená. „Oceňujeme, že se na realizaci podílel z velké části i soukromý kapitál podnikatele Petra Marady,“ uvedl Dusík.

Vybudovaná tůň v rámci ekoagropodnikání pro zadržení vody v krajině v lokalitě Hovorany v okrese HodonínVybudovaná tůň v rámci ekoagropodnikání pro zadržení vody v krajině v lokalitě Hovorany v okrese Hodonín | regio-adaptace.czVybudovaná tůň v rámci ekoagropodnikání pro zadržení vody v krajině v lokalitě Hovorany v okrese Hodonín

Regulace v povodí

Mezi připravovanými opatřeními porotce nejvíce zaujala plánovaná úprava povodí Moravy Koalicí pro řeky ve spolupráci s Univerzitou Palackého v Olomouci. Jde o analýzu území z hlediska klimatických rizik a postupné zavádění retenčních a infiltračních opatření.

Náklady na realizaci jsou 8,7 milionu korun. Výsledná studie bude po dokončení k dispozici zdarma. Opatření se budou zavádět do praxe v dostupnosti na finanční zdroje z operačních a jiných programů.

Soutěž zaujala Chorvaty a Slovince

„Hlavní cenou pro vítězné autory je placená účast na prestižní mezinárodní konferenci Adaption Futures 2016, která proběhne od 10. do 13. května v Rotterdamu,“ říká Dusík.

Organizátoři chtějí soutěž v Česku opakovat ve dvouletém cyklu, podle informací E15.cz plánuje ministerstvo životního prostředí převzít její realizaci pod vlastní režii. Soutěž už inspirovala i jiné země z EU. Aktuálně o jejím vyhlášení podle našeho vzoru uvažuje Chorvatsko a Slovinsko.