Důvodem je podle ekonomů obrovský ziskový prostor, který taková spekulace nabízí. „Férová cena české měny je nyní 24 korun za euro,“ říká hlavní ekonom Deloitte David Marek. Pokud by tak nyní ČNB uvolnila kurz koruny a nestarala se o její další vývoj, zahraniční spekulanti by na každém euru přes noc vydělali tři koruny, tedy přes 11 procent.
Centrální bankéři sice avizovali, že českou měnu hodlají po opuštění závazku dále řídit, trh ale unisono sází na to, že přesto posílí. „Očekáváme, že i přes zásahy ČNB koruna po opuštění kurzového závazku posílí, a spekulanti tak vydělají,“ říká hlavní ekonom ING Jakub Seidler. O vyhrocené aktivitě spekulantů svědčí i posun v rétorice samotné ČNB.
Guvernér Jiří Rusnok tento týden naznačil, že okamžik uvolnění kurzu koruny by se mohl posunout do druhého pololetí příštího roku. Mezitím ale přespolní spekulanti budují masivní dluhopisové pozice, ke konci července podle statistik ministerstva financí drželi 26 procent všech vydaných bondů české vlády, což je o pětinu více než ještě na začátku roku.
Bránit slabou korunu je pro ČNB stále dražší. Jen během prvních deseti zářijových dnů utratila banka podle odhadů ekonomů za intervence kolem 50 miliard korun, tedy desetinu celkové částky, kterou na intervence vynaložila od listopadu 2013. „Září bude z pohledu intervencí ČNB pravděpodobně doposud nejsilnější v tomto roce,“ odhaduje Seidler.
Masivní sázky na české dluhopisy, do kterých investoři parkují korunu, urychluje i nejistota ohledně způsobu, kterým ČNB kurz koruny uvolní. „O podobě exitu nadále vedeme debatu. Osobně bych preferoval spíše jednorázový, transparentní exit. Ve své jednorázovosti by byl velmi podobný tomu, jak jsme do režimu kurzového závazku vstupovali,“ řekl pro E15 viceguvernér ČNB Mojmír Hampl.
