Spor o důchody začal projednávat ústavní soud. Ve hře je 400 miliard, řekl Jurečka

Ústavní soud jedná o zrušení valorizace penzí. Vypovídá i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).

Ústavní soud jedná o zrušení valorizace penzí. Vypovídá i ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Zdroj: Foto Blesk - Jiří Nováček

Ústavní soud v Brně rozhoduje o valorizaci penzí. Předvolán byl i ministra práce a sociálních věcí Marián Jurečka (KDU-ČSL).
2
Fotogalerie

Politickým střetem vlády a opozice o oprávněnost osekání loňské mimořádné valorizace důchodů zhruba o tisícikorunu měsíčně se začal zabývat ústavní soud. Jednání je veřejné. Pokud soud vyhoví stížnosti 71 poslanců hnutí ANO, bude muset stát jen za loňský rok vyplatit seniorům asi dvacet miliard korun. O stejnou částku by výdaje na penze stouply také letos a v dalších letech. Nárůst by byl trvalý.

Soud si vyslechne argumenty ministrů Zbyňka Stanjury (ODS) a Mariana Jurečky (KDU-ČSL) i šéfky poslaneckého klubu ANO Aleny Schillerové. Rozhodnutí má padnout v řádu týdnů.

Nejsilnější opoziční uskupení poukazuje na několik skutečností. Tvrdí mimo jiné, že vládní změna je retroaktivní, protože valorizace důchodů byla omezena v době, kdy už podle dřívějších pravidel vznikl právní nárok na toto zvýšení. Podle opozice je takový postup protiústavní. Argumentuje také tím, že novelu zákona projednávala Poslanecká sněmovna ve stavu legislativní nouze, který lze vyhlásit jen v mimořádných případech, kdy hrozí státu například hospodářské škody.

Právě riziko značných ztrát je naopak jeden z hlavních opěrných pilířů obhajoby koaličního kabinetu. „Bylo to nezbytné a odpovědné. Vláda má dbát o udržitelné veřejné finance. Dopady do rozpočtu by byly značné a v dalších letech by to znamenalo více jak 400 miliard korun. Vláda se předložením návrhu zákona chovala odpovědně, nikoli svévolně. Byly splněny podmínky pro vyhlášení stavu legislativní nouze,“ řekl před soudem ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Zvýšení důchodů loni v červnu bylo už páté v průběhu roku a půl. „Kupní síla důchodců v roce 2023 nepoklesla vůči roku 2022. Byly to senioři a další lidé pobírající penze, kterým byly dopady inflace nejvíce kompenzovány,“ dodal Jurečka.

Nic podle něj neukazovalo na to, že inflace se na začátku roku tak dramaticky zvýší, odvolával se přitom i na prognózy České národní banky. „Stát si nemůže dovolit nezodpovědnost stát se dlužníkem, který nebude schopen dostát svým závazkům. Ústavní soud by měl návrh poslanců zamítnout,“ zakončil vystoupení před soudem.

Legitimní očekávání by se těžko dovozovalo, míní Hampl

„Nárůst životních nákladů důchodců na přelomu let 2022 a 2023 byl mimořádně vysoký a překvapivý,“ řekl soudu předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Že prudké zvýšení cen povede k mimořádné valorizaci penzí, bylo jasné, v jakém termínu a o kolik se důchody zvednou, ale podle něj nikdo netušil.

„Konkrétní údaj o inflaci v lednu 2023 byl šok. Neznám nikoho, kdo věděl, že bude takhle vysoká,“ dodal Hampl. Legitimní očekávání ohledně konkrétního navýšení by se tedy těžce dovozovalo, protože se nedalo jednoznačně stanovit, v jakém okamžiku dojde k překročení pětiprocentního růstu cen, což je práh pro valorizaci.

Soudci se na dnešním jednání opakovaně ptali odborníků, zda v Česku někdo dlouhodobě sleduje index životních nákladů důchodců, případně jestli vznikají nějaké predikce. Hampl uvedl, že nikoliv, stejně jako další svědek, šéf měnové sekce České národní banky Petr Král. Připomněl, že země měla dlouhodobě nízkou inflaci a životní náklady důchodců zpravidla kopírovaly obecnou ekonomickou situaci. „Historicky to nebylo potřeba,“ podotkl Král.