Sport má problém: musí lidi zaměstnat. Náklady vzrostou o třetinu

Pavel Horváth

Pavel Horváth Zdroj: CTK

Sportovní kluby, sdružení i profesionální sportovce čekají velké potíže. Lidé, kteří dosud v branži pracovali jako živnostníci, budou muset mít status zaměstnanců. Vyplývá to z ustanovení nového občanského zákoníku a úpravy pracovního práva, které platí od ledna. Pro sportovní kluby to může znamenat růst nákladů zhruba o třetinu.

V praxi buď tedy kluby či sdružení „novým“ zaměstnancům sníží zhruba o třetinu plat, nebo si peníze navíc seženou jinde.

„Legalizace současného stavu znamená udělat ze sportovců zaměstnance, a to je likvidační pro rozpočty spousty klubů,“ prohlásil dnes na odborném kongresu Právní prostor v Seči vysokoškolský expert Jiří Kubíček.

Jak vysvětlil, úhrada mzdy a povinných odvodů vyvolá tlak na dodatečné zdroje: „Například české prvoligové fotbalové kluby platí hráčům ročně odměny v rozpětí 16 až 40 milionů korun. Při uzavření zaměstnaneckých smluv klub buď o třetinu sníží příjmy hráčů – o odvody, nebo bude muset zhruba 34 procent rozpočtu na odměny hráčů doplnit o další zdroje zvenčí.“

Kubíček ví přesně o čem mluví, je totiž bývalým místopředsedou Českomoravského fotbalového svazu a exšéfem prvoligové fotbalové Sigmy Olomouc. V současnosti vyučuje jako sportovní expert na Univerzitě Palackého v Olomouci a Masarykově univerzitě v Brně.

Fotbalové kluby: Řeší se to v celé Evropě

Fotbalové kluby o problému vědí, ale nepovažují ho za téma ryze domácí, ale spíš celoevropské. „Náš klub sám, i v rámci celého českého fotbalu, situaci právně analyzuje. Zástupci klubu navíc absolvovali mezinárodní seminář ohledně právního výkladu. Debaty v tomto směru, jak dál, se vedou nepřetržitě na národní i evropské úrovni,“ řekl E15. cz mluvčí fotbalové Sparty Praha Ondřej Kasík.

Podle jeho slov rozpočet Sparty na sezonu 2012/2013 byl postaven na 300 milionech korun, z toho na odměny hráčům a realizačnímu týmu měla připadnout zhruba třetina. Pokud by se tedy jen hráči a realizační tým ve Spartě stali zaměstnanci, zatížilo by to rozpočet na ligovou sezonu asi o dalších 34 milionů korun.

Daniel KřetínskýDaniel Křetínský | Foto E15 Robert ZlatohlavekŠéfa a spolumajitele fotbalové Sparty Daniela Křetínského by nová úprava mohla stát další desítky milionů nalitých do rozpočtu. Svůj klub Křetínský spolu se skupinou J&T dlouhodbě dotuje. Jen za sezonu 2012/2013 Sparta skončila ve zrátě 190 milionů korun, předchozí sezonu dokonce 240 milionů. V plusových číslech byl klub naposledy v sezoně 2004/2005.

Viktoria Plzeň má na kauzu odlišný názor, než je výklad některých právníků. „Vycházíte z předpokladu, že s novým občanským zákoníkem vznikla nová povinnost klubů zaměstnávat hráče. Tato povinnost přitom v zákoníku není a soudy v posledních letech opakovaně konstatovaly, že profesionální hráči nejsou povinni s ohledem na specifičnost sportu být v pracovněprávním poměru ke klubům,“ odpověděl E15.cz mluvčí Viktorie Pavel Pillár.

Připouští však, že v dlouhodobém horizontu může dojít k takové úpravě pracovního práva, která by umožnila, aby profesionální hráči působili jako zaměstnanci. „Situaci aktivně sledujeme a účastníme se jednání na toto téma na úrovni Fotbalové asociace ČR. V tomto duchu ostatně proběhla i poslední diskuse na půdě FAČR mezi jejím vedením, kluby a hráčskými odbory V současné době žádný konkrétní návrh není na stole a tudíž nelze ani předjímat, jak by Viktoria situaci řešila,“ dodal Pillár.

Ve stejném kontextu odpověděl i mluvčí Slavie Praha Jiří Vrba: „Problém se řeší v celé Evropě. Jedná se o komplexní záležitost s mnoha konsekvencemi. Nejde zdaleka jen o samotný zaměstnanecký poměr, ale i otázky kolem přestupového řádu nebo například výpovědních lhůt hráčům. Není to téma jen pro české kluby, FAČR, ale i celou UEFA.“

Hra o dotace i pokuty

Kluby se v profesionálním sportu budou podle právníků potýkat se statutem veřejné prospěšnosti. Ty, které status mít nebudou, nemohou například čerpat dotace z veřejných prostředků, z rozpočtů měst a obcí, ale ani z rozpočtu ministerstva školství a grantů.

Profesionální sportovci, od olympioniků až po fotbalisty, se budou muset také vypořádat s potížemi. Ať už budou ve vztahu ke spolku veřejně prospěšnému či nikoli, musí být zaměstnanci.

Dosud jsou u nás tradičně v roli živnostníků (osoby samostatně výdělečně činné). To znamená, že svým klubům na základě smlouvy posílají faktury a sami pak své příjmy daní a hradí z nich sociální a zdravotní pojištění.

Potíž je v tom, že sportovec – profesionál je smluvně svázán s jediným „odběratelem“ jeho výkonů a vykonává svou aktivitu evidentně pravidelně – tedy trénuje a závodí.

„V tu chvíli je to nepochybně takzvaný švarcsystém, za který hrozí vysoké pokuty,“ vysvětlila na dotaz E15.cz podstatu problému Petra Gříbková ze společnosti Atlas Consulting, která se zabývá analýzami judikatury a právními informačními systémy.

Pokuty se podle Gříbkové za jeden prohřešek u firem mohou pohybovat až v řádech milionů korun, u samotných živnostníků na švarcsystém bývají řádově nižší.

Jako příklad postihu ze sportovní branže Gříbková uvedla, že jeden tenisový klub ze západních Čech dostal od Státního úřadu inspekce práce pokutu 60 tisíc korun za to, že jako OSVČ u něj působila trenérka mládeže, která přitom měla své vlastní zaměstnání.

Fotbal a bez trestů...?

Nový občanský zákoník také vyžaduje, i když zatím chybí konkrétní právní úprava, aby členové statutárních orgánů nebyli trestanými osobami. „To je například ve výkonných výborech mnoha fotbalových klubů prakticky nemožné, ve fotbale padá spousta trestů,“ upozornil Kubíček.

V ryze amatérském sportu se budou muset sdružení zase vypořádat s požadavkem nového občanského zákoníku, že se musí stát spolkem – tedy právnickou osobou, revidovat stanovy, zakládací listiny a smlouvy.

Právní experti se shodují, že rozhodující pro řešení všech zmíněných potíží, ale i dalších novinek v úpravách zákonů, bude, zda ministerstvo spravedlnosti od příštího roku skutečně výrazně novelizuje nový občanský zákoník, který začal účinkovat teprve letos v lednu.

Právní prostor 2014 je nezávislým setkáním odborníků, není pořádán žádnou z politických stran a setkávají se na něm zástupci zákonodárců, justice, advokacie i veřejné správy a samospráv.

Polemika: Pomohla by legalizace švarcsystému firmám i ekonomice