Staronovým šéfem České televize se stal Petr Dvořák
Rada České televize dnes zvolila generálním ředitelem této veřejnoprávní instituce na dalších šest let dosavadního šéfa Kavčích hor Petra Dvořáka. Ve finále se utkal s bývalým ředitelem Primy Martinem Konrádem. Dvořák dostal hlasy všech patnácti členů, zatímco Konrád ani jeden.
Dvořák je v pětadvacetileté historii České televize po Jiřím Janečkovi teprve druhým, kdo svůj post obhájil. S dalším mandátem, který mu začne na podzim a potrvá do roku 2023, tak má šanci stát se vůbec nejdéle sloužícím šéfem na Kavčích horách v historii.
Dvořák byl před včerejší volbou jedním z hlavních favoritů. Důvodem bylo jeho dosavadní téměř šestileté působení na Kavčích horách bez nějakých zásadních kiksů, kdy mimo jiné spustil dva nové kanály (dětské ČT D a kulturní ČT Art), rozumně investoval do nového studia v Brně a přece jen posílil vlastní dramatickou tvorbu.
Kvůli některým zpravodajským příspěvkům a reportážím, týkajících se například amerických prezidentských voleb či reportáží o ministru financí Andreji Babišovi, ale čelila ČT i tvrdé kritice, nicméně kontrolní orgány včetně právě Rady ČT zásadní pochybení nenašla.
Dvořák tak mohl svůj kandidátský projekt postavit na tom, v čem chce dalších šest let pokračovat. „Navrhuji změny, které jsou realizovatelné, ekonomicky průchodné, nevyžadují legislativní změny a které zaručí stabilitu,“ prohlásil před radou.
|
Petr Dvořák (52) - Veřejnoprávní televizi vede od roku 2011, předtím byl mezi roky 2003 až 2010 generálním ředitelem české komerční jedničky TV Nova. Česká televize za jeho působení například spustila dětský kanál Déčko (kombinovaný s umělecky zaměřeným ČT art), bylo také otevřeno nové studio v Brně. Jihočeský rodák vystudoval ČVUT, před listopadem 1989 byl kandidátem KSČ. Spoluzaložil úspěšnou PR agenturu B.I.G. a od roku 1993 spolupracoval s finanční skupinou PPF, kde byl znám jako pravá ruka šéfa skupiny Petra Kellnera. Do médií přišel se vstupem PPF do Novy v roce 2002, nejprve byl jednatelem firmy, do křesla generálního ředitele usedl v květnu 2003 po odvolání Vladimíra Železného a zůstal v něm i poté, co Novu koncem roku 2004 koupila americká mediální společnost CME. (čtk) |
Největší výzvou je podle něj druhá vlna digitalizace a přechod k výkonnějšímu televiznímu formátu DVB-T2, který by se měl uskutečnit do roku 2021. „Zachování neplaceného televizního vysílání je jednou z priorit,“ dodal.
K dalším cílům patří obnova technologií, zásadní rekonstrukce zastaralých Kavčích hor a výstavba dalších dvou zpravodajských regionálních studií v Plzni a Ústí nad Labem, čímž by jejich počet stoupl na sedm. K posílení kontroly ČT by měla také sloužit i nová Divácká rada a ombudsman, které už například zavedl Český rozhlas.
Dvořákovi ovšem výrazně pomohli i jeho konkurenti z finálové pětice uchazečů o nejvyšší post v instituci se zhruba sedmimiliardovým rozpočtem a vyrovnaným hospodařením. Těmi byli kromě Konráda i bývalý šéf české účasti na Expu a exreportér České televize Jiří František Potužník, bývalý šéfredaktor zpravodajství ČT Karel Novák a ekonom Petr Vinklář.
Členy rady například příliš nenadchl Konrádův záměr zbourat jednu z budov televize na Kavčích horách zvanou Rohlík, postavit na jejím místě novou a do ní přestěhovat celou ČT. Z dosavadního komplexu pak chtěl udělat kanceláře či hotel. Jiří F. Potužník zase navrhoval financovat ČT ze třetiny ze státního rozpočtu. Příliš pochopení nenašel ani plán Karla Nováka na sloučení veřejnoprávní televize a rozhlasu v jednu instituci, jako se stalo mimo jiné na Slovensku.
