Stát hodlá hradit alimenty za neplatiče, ročně vydá miliardu

Ilustrační foto

Ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

Ilustrační foto
2
Fotogalerie

Tisíce dětí, kterým jeden z rodičů neposílá nařízené alimenty, by měly od roku 2021 dostávat peníze od státu. Úřady pak budou dlužnou částku po neplatičích vymáhat samy. Stojí to v návrhu zákona na zavedení zálohovaného výživného, který poslala ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) do mezirezortního řízení.

Návrh předpokládá, že za výplatu výživného stát ročně utratí kolem 861 milionů korun, na dalších více než sto milionů přijde administrativa a platy nových zaměstnanců na úřadech práce.

Ministerstvo přitom očekává, že se úřadům podaří od neplatičů vymoci jen deset procent z celkové částky, tedy kolem 86 milionů korun. „Při odhadu návratnosti se vycházeno z údajů Exekutorské komory, dle kterých se průměrná vymahatelnost pohybuje okolo 20 procent, a také ze srovnání obdobného institutu v ostatních evropských zemích a z dřívějších zkušeností s vymáháním sociálních dávek státem,“ uvádí rezort. V sousedním Německu nyní čelí úřady kritice, že se jim loni podařilo vymoci jen 13 procent zálohovaného výživného, přede dvěma lety to bylo přitom 19 procent.

Momentálně neexistují údaje o tom, kolik je v Česku neplatičů alimentů. Ministerstvo nicméně odhaduje, že žádostí o zálohované výživné by mohlo být ročně kolem 24 tisíc. Žadatelé budou muset splnit řadu podmínek, například musejí dokázat, že po bývalém partnerovi už alimenty vymáhají, například prostřednictvím exekučního návrhu. Příjem samoživitele také nesmí přesáhnout tuzemskou průměrnou měsíční mzdu, děti musejí chodit do školy a neplatič musí dlužit déle než dva měsíce.

O podobě zálohovaného výživného se dohadovala vláda ANO a ČSSD několik měsíců, sociální demokraté chtěli jemnější variantu. „Zákon jsme s koaličním partnerem diskutovali. Podrobněji ho budeme komentovat, až bude předložený na vládě,“ uvedla na dotaz deníku E15 Maláčová.

Ve sněmovně by měla najít podporu u komunistů, lidovců nebo Pirátů. „Zálohované výživné je šancí nechat děti vyrůstat ve víceméně zdravém a podnětném prostředí, přičemž dumat nad efektivitou vymožení bude mezitím stát,“ uvedla k návratnosti záměru poslankyně Olga Richterová (Piráti).

Proti jsou naopak pravicové strany. „Je to víceméně pouze nová sociální dávka a přenáší odpovědnost z rodiče na stát, tedy spíše na všechny daňové poplatníky,“ řekla poslankyně Markéta Pekarová Adamová (TOP 09), podle které je lepší zavést větší postih neplatičů. Mezi dosavadní postihy patří například zabavení řidičského průkazu. To by se v budoucnu mohlo rozšířit i na zbrojní průkazy či rybářské lístky, plánuje rezort spravedlnosti. Neplacení výživného je také trestným činem, pro který bylo například v roce 2017 obžalováno přes sedm tisíc lidí.

Asociace neúplných rodin spolu s programem Vaše výživné nepovažuje návrh za zcela efektivní, byť kroky v této oblasti vítá. „Není správné legitimizovat institut neplatiče, na kterého se skládáme všichni, bez dalších penalizací,“ uvedla za asociaci Iveta Novotná, podle které by měl stát těmto dlužníkům například jednorázově navýšit dlužnou částku o deset či patnáct procent. „Tento nástroj by mohl přimět alespoň část dlužníků k řešení problému včas,“ dodala.