Investoři jsou ochotni půjčit Česku na padesát let za roční úrok 1,76 procenta, za investici do desetiletého dluhopisu pak žádají 0,3 procenta. Státu se tak skýtá ideální příležitost prodloužit splatnost svých dluhů. Ta je zhruba o třetinu kratší než ve vyspělých evropských zemích. Hrozí naopak, že v blízké budoucnosti se obnova těchto půjček podstatně prodraží.
Finanční trhy teď žádají za své peníze poskytnuté zemi na deset až padesát let nejnižší úrok v dějinách. Důvodem historicky nejlevnějších dlouhodobých půjček je podle ekonomů hlavně uvolněná politika Evropské centrální banky a díky relativně příznivému vývoji českého rozpočtu i omezená nabídka dluhopisů na trhu.
Stát na nízké sazby slyší. „Už tuto středu bude nabízen dluhopis splatný za devět nebo deset let. Dále je na září v plánu emise dluhopisu se splatností v roce 2028,“ uvádí Jakub Vintrlík z ministerstva financí. Česko přitom v poslední době preferovalo spíše krátkodobé půjčky.
Bezmála tři čtvrtiny peněz získaných z letošních emisí dluhopisů musejí být vráceny v průměru za zhruba třicet měsíců. Motivem byly záporné úrokové sazby, které stát od věřitelů inkasoval při emisi dluhopisů se splatností od dvou do pěti let. Český rozpočet si tak přilepšil o stamiliony korun.
Investoři jsou teď ochotni půjčit Česku na padesát let za roční úrok 1,76 %.
„Na první pohled může vypadat strategie využít záporných sazeb výhodně. Nicméně za tři čtyři roky může být situace jiná a dnes výhodně půjčené peníze bude stát refinancovat za vyšší úrokové sazby,“ kritizuje hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Experti upozorňují, že období opětovného růstu sazeb nemusí být daleko.
„Pokud centrální banky, a to především ECB, přistoupí k neortodoxní politice typu peněz z vrtulníku nebo pokud za jejich asistence spustí vlády silnou fiskální expanzi, výnosy zamíří rychle nahoru,“ je přesvědčen analytik Consequ Martin Lobotka. Ve výhodě by v takovém případě byly země, které stačily za nízký úrok nabrat co nejvíce dlouhodobého dluhu.
