Na takové hromadné adrese často sídlí stovky společností, reálně tam ale nikdo není. Firmy volí pražskou adresu i kvůli tomu, že finanční úřady v metropoli nestíhají kontrolovat daňové odvody tak často jako v regionech.
„Cílem je obeslat co největší množství těchto provozovatelů tak, aby u co největšího množství výše zmíněných daňových subjektů mohlo být zahájeno řízení o delegaci místní příslušnosti,“ sdělila mluvčí Generálního finančního ředitelství Petra Petlachová. Podněty k návrhům na jednotlivé přesuny dávají finanční úřady, celou akci pak řídí Generální finanční ředitelství. Rozhodnutí o vystěhování je pak na odvolacím finančním úřadu.
Úřad firmy připraví o podnikání
Podle advokáta Ondřeje Lichnovského to však znamená, že provozovatelé virtuálních kanceláří v hlavním městě jsou státními úředníky nuceni si sami pod sebou podřezat větev. „Získají od nich informace, které už ani tolik nesouvisí se správou daně, a následně je využijí k tomu, aby poskytovatele této služby připravili o jejich klienty a tím i o podnikání,“ komentoval akci právník.
Dopis od finančních úřadů dostal také významný provozovatel virtuálních kanceláří Office House. O osud svého byznysu se však nebojí. „Nynější rozsáhlou aktivitu finančních úřadů chápeme jako způsob, jak oddělit seriózní poskytovatele od těch, kteří nedodržují veškeré zákonné požadavky,“ uvedl mluvčí Office House Karel Pluhař.
Útěk před kontrolou? V pořádku
Firmy z regionů často umisťují sídlo do Prahy kvůli tomu, aby například dobře vypadaly před obchodními partnery ze zahraničí. Neméně často hraje roli i snaha uniknout daňovým kontrolám, na které se úředníkům v metropoli kvůli množství firem nedostává času. Podle právníka však na snaze přesunout se kvůli kontrolám do metropole není nic nezákonného.
„Každá daňová kontrola je pro daný subjekt velmi zatěžující. Musíte správci daně předkládat spoustu papírů, a to vše na úkor vlastního podnikání,“ dodal advokát.
Proti provozovatelům virtuálních kanceláří hraje také fakt, že stát může pomocí nedávné úpravy zákonů přísněji postihovat ty, kteří nespolupracují s úřady. Kdo dříve nevyhověl výzvě správce daně, mohl dostat pokutu maximálně do 50 tisíc korun. Od letošního roku ale už může dostat až půl milionu, dokonce opakovaně.
