Zvýšení soudních poplatků je součástí úsporných snah kabinetu. Příjmy státu z nich vzrostou o 300 až 400 milionů asi na 1,2 miliardy korun ročně. Vláda obhajuje zvýšení poplatků mimo jiné tím, že justice stojí stát přes deset miliard za rok a poplatky se deset let nezvyšovaly. Lidé budou moci nadále žádat snížení nebo odpuštění poplatku.
U soudních řízení o nemovitosti se má poplatek zvýšit ze současných 3000 na 5000 korun, u jednání o podniku z 10 tisíc na 15 tisíc korun. O tisícikorunu dražší má být oproti nynější pětitisícovce například zápis do obchodního rejstříku. Od poplatku budou osvobozeny oběti domácího násilí.
Proti navrženému zvýšení poplatků se postavil Senát. V horní parlamentní komoře, kde má převahu levice, zvítězil názor, že zvýšení poplatků by narušilo právo chudších lidí na spravedlivé projednávání případů. Sněmovna ale senátní veto přehlasovala a sazby schválila v původní podobě.
Cílem novely je podle ministerstva spravedlnosti také motivovat lidi k tomu, aby své spory řešili mimosoudně. V případě, že se strany v průběhu řízení dohodnou, mělo by jim být podle předlohy vráceno 80 procent poplatku, a to nově do měsíce pod hrozbou úroku z prodlení. Minimální nevratná částka má představovat podle novely 1000 korun. Nyní se ale vrací celý poplatek.
