Nižší zájem především žen, které samy pečují o potomky, o takzvané náhradní výživné a rostoucí počet nových exekucí proti neplatičům alimentů. Tak lze shrnout první rok fungování nové sociální dávky. Úřady práce od 1. července minulého roku do konce letošního června vyplatily samoživitelkám a samoživitelům 108 milionů korun. Do prosince přitom státní rozpočet počítá s výplatou přibližně stejné částky, na celý rok bylo vyčleněno přes 180 milionů.
„Dvě třetiny žadatelů a příjemců náhradního výživného pracovaly, více než pětina byla na rodičovské nebo mateřské dovolené a osm procent bylo nezaměstnaných. Dvě třetiny lidí pobíraly dávku na jedno dítě, čtvrtina na dvě děti. Toto výživné poskytuje stát nejčastěji školákům od sedmi do patnácti let,“ shrnula náměstkyně ministra práce Iva Merhautová (KDU-ČSL) s odkazem na analýzu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí.
Průměrný měsíční příspěvek na jedno dítě činí osmnáct set korun, maximum jsou tři tisíce. Stát poskytuje výživné nejvýše dva roky a peníze vymáhá po rodičích, kteří neplatí alimenty. Podmínkou pro přiznání dávky je schválení její výše soudem. Samoživitelé navíc musejí na neplatiče poslat exekutora nebo ho zažalovat. Tyto komplikace zřejmě řadu lidí odrazují. „Možná je to složitostí řízení. Také u jiných dávek vidíme, že by žadatelů mohlo být mnohem více,“ připustila Merhautová.
Náměstkyně dodala, že ministerstvo nechystá úpravy zákona ani změny pravidel vyplácení dávky. Nejprve chce zhodnotit výsledky a rovněž proces vymáhání.
Uzákonění náhradního výživného a podmínky pro jeho získání prosadila po složitých debatách v bývalé vládní koalici exministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Inspirovala se modelem platným na Slovensku. Ke státním alimentům mělo výhrady ANO, chtělo posílit jejich vymahatelnost a znepříjemnit neplatičům život například veřejně prospěšnými pracemi.
„Je třeba důsledně dbát na to, abychom tyto nové dávky nedávali někomu, komu nepatří. Nároky na státní rozpočet by pak mohly narůst o stovky milionů,“ argumentovala exministryně financí Alena Schillerová (ANO).
Její obavy se prozatím nenaplnily. Že je zájem o náhradní výživné spíše vlažný, dokládají původní odhady Maláčové. Předpokládala, že dávky bude pobírat až 24 tisíc samoživitelek a samoživitelů, což mělo stát 876,5 milionu korun ročně. Za prvních dvanáct měsíců však stát obdržel deset a půl tisíce žádostí. Letos jich dostává 520 až 750 měsíčně, původní odhady počítaly s přibližně dvěma tisícovkami. Nicméně v posledních týdnech množství zájemců o dvě až tři stovky roste.
Zároveň se zvyšuje počet nově zahájených exekučních řízení. Za rok 2021 bylo vedeno 4200 exekucí na výživné, z toho 3800 za účelem vymožení výživného na nezaopatřené dítě. V porovnání s rokem 2020 je to nárůst o 1350 případů. „Počet exekucí za účelem vymožení výživného se zvyšuje. Tuto dávku ale nečerpá každý, kdo na ni má nárok, což může být zapříčiněno i nesprávně vybraným způsobem vymáhání,“ uvedl Erik Žákovec z organizace SOS výživné.
Předchozí kabinet očekával, že vymáháním peněz od neplatičů alimentů pokryje asi desetinu všech výdajů na náhradní výživné, kam je zakalkulována i administrativa.
První rok fungování náhradního výživného
Žadatelé o náhradní výživné: 82 procent ženy, 18 procent muži
Příjemci náhradního výživného: 68 procent zaměstnaní, 22 procent mateřská nebo rodičovská dovolená, 8 procent nezaměstnaní
Vymáhání výživného: 17 procent soudní výkon rozhodnutí, 83 procent exekuce
Pramen MPSV
