„Aktuální údaje jsou nepochybně další příznivou zprávou o hospodaření vlády. Státní kase ovšem pomáhá primárně hospodářský růst jako takový, nikoli zlepšení vlastní správy veřejných financí,“ uvedl hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda. Z hlediska správy veřejných financí dosahuje současná vláda víceméně stejných výsledků jako vláda předchozí, dodal.
Celkové příjmy rozpočtu ke konci března meziročně stouply o 27,5 miliardy na téměř 342 miliard korun. Nejvíce k tomu přispěly daňové příjmy včetně pojistného na sociální zabezpečení a peníze přijaté od EU. Celkové výdaje státu meziročně stouply o 3,8 miliardy na 298,4 miliardy korun.
Vzestup daňových příjmů souvisí s růstem ekonomiky a zaměstnanosti, komentoval čísla premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Nastartovat hospodářský růst a s ním i výběr daní se podle něj podařilo „vládní politikou, která šla opačným směrem než restriktivní politika minulých vlád“.
V dalších měsících by podle analytika Komerční banky Marka Dřímala mohl v rozpočtu vzniknout problém kvůli penězům z EU. „Příjmy z fondů EU by měly v příštích měsících prakticky vyschnout, plnění rozpočtu tak budou muset zabezpečit prakticky jen daňové příjmy. Ty jsou sice meziročně vyšší, ale přesto zaostávají za plánovaným tempem jejich výběru,“ upozornil. Dodal, že na přesnější hodnocení je třeba vyčkat do dubna, kdy ministerstvo financí zveřejní výběr DPH i od čtvrtletních plátců.
Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška ale zatím nic nenasvědčuje tomu, že by měl mít letos stát problém s dodržením svých rozpočtových cílů. „Schodek celého veřejného sektoru ale pravděpodobně překročí loňskou, nečekaně nízkou úroveň 0,4 procenta HDP, jelikož se budou kraje a obce snažit utratit loni ušetřené peníze,“ uvedl. Podle Dřímala by mohl být schodek rozpočtu za celý letošní rok mezi 30 až 40 miliardami korun.
Příjmy z daní mírně rostly
Daňové příjmy bez sociálního zabezpečení ke konci března meziročně stouply o 9,2 miliardy na 146 miliard korun. Příjmy z pojistného na sociální zabezpečení meziročně stouply o pět miliard na 102,4 miliardy korun.
Inkaso daně z přidané hodnoty (DPH) v meziročním srovnání stouplo o 1,5 miliardy na 53,2 miliardy korun. Meziroční tempo růstu DPH bylo ke konci února podle ministerstva negativně ovlivněno snížením objemu zadržovaných odpočtů. Inkaso DPH je také podle úřadu způsoben i lednovou změnou rozpočtového určení daní, kdy vzrostl podíl krajů na celkovém výnosu DPH ze 7,86 procenta na 8,92 procenta.
Podle premiéra Sobotky zatím není možné určit, do jaké míry se na růstu výběru DPH podílelo zavedení kontrolního hlášení, protože ho podnikatelé poprvé podávali až v průběhu prvního čtvrtletí.
Inkaso spotřebních daní meziročně stouplo o 2,6 miliardy na 34,1 miliardy korun. Příjmy z daně z minerálních olejů rostly díky vyšší spotřebě způsobené nízkými cenami pohonných hmot. Rovněž spotřební daň z tabákových výrobků byla v březnu meziročně vyšší.
Pomohly i příjmy z EU
Jak upozornil hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč, k růstu příjmů významně přispěly i nedaňové příjmy. „Bezmála o 13 miliard korun meziročně vzrostly také transfery z Evropské unie a převody z Národního fondu,“ uvedl.
Největší objem výdajů rozpočtu je určen na sociální dávky. Ke konci března na ně z rozpočtu putovalo 126,7 miliardy korun, tedy meziročně o 7,7 miliardy více.
