Veřejnost by se už příští týden mohla dozvědět, kdo je konečným vlastníkem zemědělského koncernu Agrofert, společnosti Alza či firem dosud ukrytých v daňových rájích. Začátkem června vstoupí v účinnost novela zákona o evidenci skutečných majitelů, která po více než dvou letech fungování otevře rejstřík veřejnosti. Začnou také platit sankce za neposkytnutí údajů, což má vyřešit neochotu firem údaje sdělovat. Konečného vlastníka nyní eviduje necelá polovina z nich.
Ke konci minulého týdne bylo v evidenci zapsáno podle ministerstva spravedlnosti 239 933 skutečných majitelů. V obchodním rejstříku je přitom vedeno zhruba 520 tisíc subjektů. „Subjektů, které mají povinnost evidovat skutečné majitele, je však v současnosti striktně vzato více. Povinnost dopadá například i na spolky, kterých je celkem zhruba sto tisíc,“ uvedl Michal Pleskot z tiskového oddělení rezortu. Zároveň upozornil, že spolky a firmy s jednodušší vlastnickou strukturou budou do evidence zapsány automaticky.
Za nezápis v evidenci či za uvedení nesprávných informací hrozí od června sankce. Kromě toho, že nepřiznaný majitel nemá mít možnost hlasovat na valné hromadě či dostat vyplácený podíl, hrozí i trest finanční. „Za přestupky lze uložit pokuty až do výše 500 tisíc korun,“ řekl Pleskot s tím, že úřady nezačnou pokutovat hned, ale dají firmám nějaký čas na splnění povinností.
Většina subjektů se přitom měla do evidence zapsat začátkem roku 2018, ale kvůli chybějícím sankcím mnohé z nich povinnost ignorovaly. Úřady dosud ani nekontrolovaly pravdivost údajů. Do rejstříku se zapisovaly především ty společnosti, které se chtěly účastnit veřejných zakázek nebo žádaly o dotace. V posledních měsících však podle rejstříkových soudů zájem o zápis strmě stoupá.
Nejzásadnější změnou bude ale veřejná přístupnost informací, což po Česku požaduje evropská směrnice. Lidé by měli mít možnost od příštího úterý dohledat jméno, bydliště, datum a místo narození a státní občanství skutečného majitele, dále informace o postavení dotyčného ve firmě a velikosti jeho podílu, ať už přímého, nebo nepřímého.
V této souvislosti se mluví o premiéru Andreji Babišovi (ANO), který kvůli zákonu o střetu zájmů převedl před několika lety koncern Agrofert do svěřenských fondů, a od té doby tvrdí, že s holdingem nemá nic společného. Slovenský, britský a nově i německý rejstřík již označily Babiše za ovládající osobu Agrofertu a hlavního příjemce zisků. Pokud koncern povinnost nesplní, mohl by přijít o dotace.
Konečným vlastníkem může být podle zákona pouze fyzická osoba nebo osoby. Pozornost se tak zaměří mimo jiné na internetový obchod Alza, který vlastní kyperská firma, a dosud není jasné, jaké má ve firmě postavení její zakladatel a miliardář Aleš Zavoral. „V případě složité majetkové struktury bude potřeba skutečného majitele dohledat až do konce struktury tak, aby se jednalo o fyzickou osobu,“ řekl advokát Jan Kubica z Moore Legal. Koncovým příjemcem právnické osoby je podle něj v podstatě kdokoliv, kdo může mít přímo nebo nepřímo prospěch minimálně z 25 procent majetku firmy.
