Střídání na postu prvního vojáka armády. Místo Pavla nastupuje Bečvář

Josef Bečvář

•

ZDROJ: CTK

Personální otázky spojené s několikatisícovým podstavem vojska a nutnost rychle uskutečnit investiční projekty, jako je pořízení nových radarů nebo vrtulníků. Josefu Bečvářovi, kterému dnes oficiálně předá funkci náčelníka generálního štábu prezident Miloš Zeman, jsou priority jasné. Na postu prvního vojáka armády vystřídá Petra Pavla, od příštího měsíce předsedu vojenského výboru NATO.

„Naplněnost některých útvarů je hluboko pod mezí, která jim umožňuje plnit úkoly,“ řekl nedávno Bečvář členům výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Momentálně chybí na pět tisíc mužů a žen v uniformách. Letos by jich Bečvář chtěl nabrat 1500 a v dalších letech vždy dva tisíce ročně. Plného stavu plánuje dosáhnout do sedmi let.

Rekruty hledají také aktivní zálohy, kde slouží na 1200 vojáků. Do budoucna jich má být čtyřnásobek. Bečvář spoléhá na novou legislativu, která má více motivovat jak zájemce o službu, tak jejich zaměstnavatele. S mírným zvyšováním obranného rozpočtu souvisí schopnost efektivně a také včas využívat přidělené prostředky, s čímž byly vždy problémy.

Nebyl na misích
Největším hendikepem Josefa Bečváře (57), považovaného za muže kompromisu, je to, že se nikdy nezúčastnil žádné zahraniční mise, ať už v bývalé Jugoslávii či v Afghánistánu. Vystudoval Vojenskou vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově (dělostřelecký obor) a Vojenskou akademii v Brně (velitelsko-štábní obor raketového vojska a dělostřelectva), po roce 1989 absolvoval kurz francouzského četnictva a Vševojskovou školu obrany v Paříži. Od devadesátých let působil u vojenské policie, velel jí až do roku 2004. Podle některých odborníků právě tam získal manažerské zkušenosti, které by mohl zužitkovat ve funkci náčelníka generálního štábu. Když odešel od policie, byl dvakrát po sobě vojenským přidělencem Česka ve Francii, což není úplně obvyklé. V roce 2008 se poprvé stal zástupcem náčelníka generálního štábu. Mezi svými zájmy uvádí koně, cestování a literaturu.

Nebyl na misích

Největším hendikepem Josefa Bečváře (57), považovaného za muže kompromisu, je to, že se nikdy nezúčastnil žádné zahraniční mise, ať už v bývalé Jugoslávii či v Afghánistánu. Vystudoval Vojenskou vysokou školu pozemního vojska ve Vyškově (dělostřelecký obor) a Vojenskou akademii v Brně (velitelsko-štábní obor raketového vojska a dělostřelectva), po roce 1989 absolvoval kurz francouzského četnictva a Vševojskovou školu obrany v Paříži. Od devadesátých let působil u vojenské policie, velel jí až do roku 2004. Podle některých odborníků právě tam získal manažerské zkušenosti, které by mohl zužitkovat ve funkci náčelníka generálního štábu. Když odešel od policie, byl dvakrát po sobě vojenským přidělencem Česka ve Francii, což není úplně obvyklé. V roce 2008 se poprvé stal zástupcem náčelníka generálního štábu. Mezi svými zájmy uvádí koně, cestování a literaturu.

Tento úkol bude obtížný zvláště za situace, kdy vedení rezortu o větších nákupech zatím jen hovoří. Stále například nevypsalo výběrové řízení na 3D radiolokátory. Bečvář by rád pořídil také novou nebo modernizovanou techniku pro 7. mechanizovanou brigádu, která používá zastaralá pásová bojová vozidla pěchoty.

Zapomenout nechce ani na dělostřelce, jejichž samohybné houfnice Dana pamatují sedmdesátá léta minulého století. Nový šéf generálního štábu bude muset urychleně řešit obsazení funkce náčelníka Vojenské policie, které kdysi sám velel. Na vhodném kandidátovi se nedokázali dohodnout ministr obrany Martin Stropnický (ANO) právě s Bečvářovým předchůdcem Petrem Pavlem.

Získal si respekt
Charizmatický a respektovaný Petr Pavel (54) se v červnu stane druhým nejvýše postaveným představitelem NATO. Vedle českých vojenských škol studoval v USA a ve Velké Británii. V letech 1983 až 1988 velel výsadkové průzkumné četě a rotě zvláštního určení, později byl velitelem skupiny speciálních sil z Prostějova a pak zástupcem velitele společných sil. Byl operačním důstojníkem v misi UNPROFOR či národním představitelem spojenecké mise Enduring Freedom ve floridské Tampě a následně v Kataru. Z funkce náčelníka generálního štábu, která je zpravidla čtyřletá, odchází o rok dříve. Jeho kritici mu vytýkají, že koncepce výstavby armády za jeho působení nabrala více než roční skluz, její původní verze navíc byla příliš obecná. Pavel se dostával do sporů zejména se současným vedením rezortu obrany. Zajímá se o cestování, jízdu na motocyklu, fotografie a knihy.

Získal si respekt

Charizmatický a respektovaný Petr Pavel (54) se v červnu stane druhým nejvýše postaveným představitelem NATO. Vedle českých vojenských škol studoval v USA a ve Velké Británii. V letech 1983 až 1988 velel výsadkové průzkumné četě a rotě zvláštního určení, později byl velitelem skupiny speciálních sil z Prostějova a pak zástupcem velitele společných sil. Byl operačním důstojníkem v misi UNPROFOR či národním představitelem spojenecké mise Enduring Freedom ve floridské Tampě a následně v Kataru. Z funkce náčelníka generálního štábu, která je zpravidla čtyřletá, odchází o rok dříve. Jeho kritici mu vytýkají, že koncepce výstavby armády za jeho působení nabrala více než roční skluz, její původní verze navíc byla příliš obecná. Pavel se dostával do sporů zejména se současným vedením rezortu obrany. Zajímá se o cestování, jízdu na motocyklu, fotografie a knihy.