Stropnický a Dienstbier: Rusové by neměli dostavět Temelín

Jaderná elektrárna Temelín

Jaderná elektrárna Temelín Zdroj: Martin Pinkas, Euro E15

Již dva ministři české vlády, Martin Stropnický (ANO) a Jiří Dienstbier (ČSSD), se v souvislosti s děním na Ukrajině vyjádřili, že Rusové by za současných okolností neměli dostavovat jadernou elektrárnu Temelín. Proti jejich vyjádření se ale postavil premiér Bohuslav Sobotka. Česko podle něj navzdory dění na Ukrajině nemůže zastavit své obchodní vztahy s Ruskem.

Ministr obrany Stropnický si dovede „dost těžko představit“, že by ruské firmy v této situaci další bloky Temelína stavěly. Reagoval tak na vojenskou intervenci ruských vojsk na ukrajinském poloostrově Krym. Rusko se podle něj flagrantně porušilo mezinárodní právo a přesunulo se ze skupiny předvídatelných demokratických států. To, co Rusko dělá, je nepřípustně a nepřijatelné, uvedl dnes ministr na tiskové konferenci k rušení vojenského újezdu Brdy.

„Rusko se tímto bohužel posunulo z rodiny předvídatelných demokratických států a své zájmy uplatňuje prostředky, které lze považovat za nepřípustné a nepřijatelné,“ uvedl podle serveru Novinky.cz Stropnický.

Stejný názor jako Stropnický má i ministr pro legislativu a lidská práva Dienstbier. „Já za sebe si nedovedu představit, že by se Rusové nadále účastnili tendru na dostavbu Temelína, protože země, která používá vojenskou agresi v zahraniční politice, je bezpečnostním rizikem i pro Českou republiku a může se to odrazit i v této oblasti,“ řekl Dienstbier v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Dienstbier doplnil, že se jedná o jeho osobní názor. „Stanovisko vlády je, že Rusko by se mělo vrátit k diplomacii a upustit od vojenské agrese vůči sousední zemi,“ uvedl. Při řešení situace by podle něj Česko mělo postupovat ve spolupráci s dalšími zeměmi EU a země světa by měly jednat také v rámci OSN. Mezinárodní společenství nemůže použití vojenské síly ze strany Ruska na Krymu akceptovat, míní. „Sami s tím máme zkušenost, je to velmi podobné tomu, co se Československu přihodilo ve 20. století,“ dodal.

Sobotka: Není důvod pálit mosty

Premiér Sobotka ale názor svých ministrů nesdílí. Podle něj by se politické postoje neměly promítat do obchodních vztahů. „Přestože česká vláda jasně vyjádřila negativní stanovisko k vojenskému angažmá Ruska na Ukrajině, není možné si představovat, že spálíme všechny mosty a kvůli této krizi zrušíme veškeré obchodní vztahy s Ruskem. To by byl krok, který by byl velmi neprozřetelný a domnívám se, že také nikdo od nás takovýto krok neočekává,“ řekl Sobotka v České televizi.

Sobotka se domnívá, že by Česko mělo jít cestou diplomatického řešení, nikoliv volit obchodní sankce, které by podle premiéra negativně zasáhly nejen obyčejné Rusy či Ukrajince, ale i Čechy.

„Kritéria jsou dána a jsou to kritéria technická, právní, ekonomická. Tato kritéria budou dodržena. Tam nejsou žádná politická kritéria, která by umožňovala vládě do toho tendru zasahovat takovým způsobem, jak kolegové (Stropnický a Dienstbier) naznačili,“ dodal premiér s tím, že tendr je otázkou hlavně společnosti ČEZ, kde je sice česká vláda většinovým (cca 70procentním) vlastníkem, ale i tak by prý změnu tendru obtížně prosazovala.

Veřejnou zakázku na dostavbu Temelína vyhlásila energetická společnost ČEZ už v srpnu 2009 za vlády Jana Fischera. Nynější vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) se k rozvoji jaderné energetiky hlásí. V tendru na výstavbu třetího a čtvrtého bloku Temelína nyní zůstávají americko-japonská firma Westinghouse a česko-ruské konsorcium MIR.1200. Do tendru se přihlásila také francouzská firma Areva, ale ČEZ ji předloni z tendru vyřadil s poukazem na pochybení v předložené nabídce. Podrobnosti nezveřejnil. Loni Krajský soud v Brně na návrh Arevy vydal předběžné opatření, podle něhož ČEZ s případným vítězem tendru nemůže uzavřít smlouvu. Vyřazení Arevy a okolnosti tendru prošetřuje Evropská komise.

V poslední době se objevují i hlasy, že by tendr mohl být zrušen, neboť ceny elektrické energie neslibují bez vládou garantovaných výkupních cen pokrytí nákladů na dostavbu. Varinatou je také vypsat nové výběrové řízení. To navrhuje například prezident Miloš Zeman, podle nějž by nový tendr a znovuzařazení Arevy mohl snížit cenu dostavby.