Stropnický: Do boje proti IS můžeme poslat až 200 zdravotníků a chemiků

Ministr obrany Martin Stropnický

Ministr obrany Martin Stropnický Zdroj: CTK

Česká armáda by mohla v případě pozemní operace proti Islámskému státu poslat celkem až 200 zdravotníků a členů protichemické jednotky. Zdravotníků by z toho byly desítky. V diskusním pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi (ČT) to řekl ministr obrany Martin Stropnický (ANO). Nyní je podle něj potřebné silám bojujícím proti Islámskému státu pomáhat ale hlavně výzbrojí za účinné pomoci ze vzduchu.

„Celkový počet bych zhruba odhadoval mezi stovkou a dvěma stovkami,“ řekl Stropnický. Nasazení českých vojáků by musela projednat vláda a muselo by brát ohled na domácí potřeby v Česku, připomněl ministr. Stropnický uvedl, že pravděpodobnost pozemního zásahu na Blízkém východě sílí, ale není o něm rozhodnuto. Upozornil, že pozemní operace má obrovská úskalí a velkým státům se do ní nechce. Mohla by zesílit migrační vlnu a podnítit terorismus v Evropě, varoval. „Asi mají pravdu spíš ti, kteří říkají za účinné podpory ze vzduchu maximálně pomoct, a především výzbrojí, těm místním složkám,“ řekl ministr.

Do případné pozemní akce by se podle Stropnického měly zainteresovat především okolní státy. Poukázal na to, že Česko posílá irácké armádě a kurdským ozbrojeným silám náboje do samopalů a ruční granáty. Ministr také zastává názor, že koalici proti Islámskému státu nelze udělat bez účasti Ruska. „To je všem už jasné,“ poznamenal s tím, že ale Rusko není ani v EU, ani v NATO, takže musí vzniknout ad hoc koalice a uskupení států.

Po pozemní operaci by v oblasti museli pravděpodobně velmi dlouho zůstat například vojáci mírových sil OSN, shodl se Stropnický s místopředsedou TOP 09 a expertem na obrannou a zahraniční politiku Markem Ženíškem. Podle ministra obrany by zde zahraniční vojenská přítomnost musela trvat možná i déle než dvě desetiletí.

Zapojení Česka do boje proti islamistům podporuje víc než osm z deseti Čechů, ukázal průzkum agentury Median pro ČT. Pro podpůrné operace, jako je vyslání nemocnice, se vyslovilo 62 procent, pro finanční a logistickou podporu 36 procent lidí. Česká účast v pozemní vojenské operaci je žádoucí podle 28 procent a v letecké operaci podle 26 procent účastníků průzkumu. Jen 13 procent Čechů si nepřeje žádné zapojení Česka v boji proti islamistům. Průzkum mezi 804 lidmi Median provedl ve čtvrtek a v pátek.

Stropnický zmínil možnost účasti českých zdravotníků a protichemických specialistů v případné pozemní operaci v Sýrii či Iráku už v úterý. Reagoval tím na to, že Evropská unie po teroristických útocích v Paříži poprvé ve své historii aktivuje článek o pomoci unijních zemí napadenému státu EU. Rada bezpečnosti OSN pak v pátek vyzvala ve své rezoluci všechny státy, které jsou schopné se zapojit do boje proti Islámskému státu, aby zdvojnásobily a zkoordinovaly své úsilí ve snaze zabránit dalším útokům jeho ozbrojenců a i dalších extremistických skupin.

O konkrétní podobě pomoci chce Francie s dalšími unijními státy jednat dvoustranně. Stropnický v té souvislosti už dřív řekl, že Česko by mohlo rozšířit českou vojenskou misi v Mali, kde Francouzi také působí. V ČT ministr uvedl, že misi v Mali by armáda na případnou francouzskou žádost navýšila v řádu desítek mužů, nejvýše do stovky. Nyní v Mali působí 38 českých vojáků. Nejvíce českých vojáků operuje v Afghánistánu, kde jich je nyní 294. V zahraničí v současné době působí celkem 379 českých vojáků.