Studenti UJAK o práci nepřijdou, ministerstvo vyjednalo výjimku

Ministryně školství Kateřina Valachová na demonstraci studentů UJAK proti zrušení magisterského studia.

Ministryně školství Kateřina Valachová na demonstraci studentů UJAK proti zrušení magisterského studia. Zdroj: CTK

Více než 700 učitelů, kteří si na soukromé Univerzitě Jana Amose Komenského (UJAK) doplňovali kvalifikaci, skončilo k 1. říjnu kvůli neprodlouženým akreditacím. Rok před dosažením titulu magistra. Zhruba jen 400 z nich může přejít na studium speciální pedagogiky na veřejných vysokých školách. A to ještě neví, za jakých podmínek, kdy a zda nebudou muset začít studovat znovu.

A hlavně, zda nezahodí čas a 200 tisíc korun, co je studium zatím stálo. Rok studia na UJAK stojí 50 tisíc korun. Magisterské studium je na pět let. Ministerstvo školství tvrdí, že dělá pro zvládnutí situace maximum.

„Z právního hlediska tito bývalí studenti od 1. října 2015, kdy vypršela platnost akreditace, studenty skutečně nejsou. Podle zákona o VŠ je zajištění možnosti těchto studentů pokračovat ve studiu odpovědností UJAK,“ odpověděla E15.cz mluvčí ministerstva školství (MŠMT) Klára Bílá.

Vzhledem k mimořádnosti situaci podniká podle mluvčí MŠMT v součinnosti s vysokými školami všechny dostupné kroky k možnosti přijetí těchto bývalých studentů ke studiu na některé z veřejných vysokých škol.

Jenže tam je problém. Drtivá většina učitelů šla na UJAK kvůli tomu, že jako jediná škola umožňovala studium o víkendech. Zejména na menších školách v regionech kvůli nedostatku pedagogů většina ředitelů škol řekla, dostuduj, jak chceš, ale mimo pracovní dobu, jinak půjdeš. Nebudeš mít kvalifikaci.

Stanovení požadavků přijímacího řízení sice spadá dle zákona o vysokých školách do autonomního působení samotných vysokých škol. Zákon nicméně podle MŠMT umožňuje stanovit specifické podmínky pro přijetí uchazečů, kteří již dřív absolvovali studijní program nebo jeho část na UJAK nebo na jiné vysoké škole.

Ze škol zmizet nemusí

Ministerstvo školství alespoň zrušením akreditace pro dotčené studenty UJAK vyjednalo výjimku, že ze škol odcházet nemusí, pokud předloží doklad o dalším studování na VŠ.

Po UJAK se však aktuálně podle informací E15.cz šíří nejistota i u studentů bakalářského studia, že se může situace opakovat, protože akreditace pro speciální pedagogiku UJAK končí příští rok v září. Mají se obávat?

„Vysoká škola má možnost podat si žádost o akreditaci předmětného studia. Ta bude posuzována podle standardního zákonného postupu Akreditační komisí,“ odpověděla na dotaz E15.cz mluvčí MŠMT. Tedy ponechala studenty v nejistotě, jaké jsou.

UJAK nesložila zbraně

„UJAK oslovila ohledně možností řešení situace děkany pedagogických fakult veřejných VŠ, zároveň však stále trváme na vypořádání našich námitek vůči rozhodnutí Akreditační komise (AK) a na tom, že verdikt AK nemá zákonnou ani faktickou oporu. Navíc podáme novou žádost o akreditaci inkriminovaného programu. Také jsme nabídli studentům možnost dostudovat jiné studijní programy přímo na univerzitě, za zvýhodněných finančních podmínek,“ odpověděl na dotaz E15.cz mluvčí UJAK Jan Červenka.

UJAK nesouhlasí s verdiktem Akreditační komise a podle jejího prorektora Petra Koláře chystá na AK žalobu. Komise univerzitě mimo jiné vyčítala nedostatek kvalifikovaných pedagogů, umožnění studia bez přijímacích zkoušek, rychlostudenty či praxe místo školy „po kavárnách.“

„S verdiktem AK. Už jsme podali správní žalobu. V současné době analyzujeme vzniklé škody. Náhradu škody samozřejmě budeme požadovat spolu s kroky na ochranu pověsti univerzity,“ hlásí mluvčí UJAK.

Veřejně se však hovoří o tom, že se Akreditační komise zruší a bude nahrazena jiným orgánem. „Ano, navrhovaná novela zákona o vysokých školách, která nyní prochází legislativním procesem, počítá se vznikem Národního akreditačního úřadu, který postupně nahradí současnou Akreditační komisi,“ odpověděla mluvčí MŠMT.

Cílem navrhované úpravy je podle ní posílení nezávislosti procesu hodnocení činnosti VŠ a zvýšení kvality vysokoškolského vzdělávání v ČR. Vše však bude záviset na tom, v jakém znění návrh projde přes zákonodárce.