Studie: Kupní síla v Praze je o třetinu vyšší než ve zbytku republiky

Václavské náměstí v Praze

Václavské náměstí v Praze Zdroj: Novak Tomas/Euro

Kupní síla na jednoho obyvatele v Česku je nejvyšší v Praze, kde činí přes 262 tisíc korun. Je to 31 procent nad celostátním průměrem 200 tisíc korun. Vyplývá to ze studie společnosti GfK. Kupní síla je ukazatelem disponibilního příjmu na obyvatele, včetně jakýchkoli státních dávek, po odpočtu daní a příspěvků na charitu.

Po Praze je největší kupní síla v jejím okolí a velkých městech. V okrese Praha - západ představuje 237 tisíc korun, v okrese Praha - východ pak 234 tisíc korun. Následuje Brno (218 tisíc korun), Plzeň (216 tisíc korun), Mladá Boleslav (213 tisíc korun), Beroun (210 tisíc korun), Kladno (210 tisíc korun), Benešov (209 tisíc korun) a Příbram (207 tisíc korun).

Českému průměru se nejvíc blíží okres Plzeň-sever, jehož obyvatelé mají k dispozici 210 tisíc korun na osobu. V Bruntále činí kupní síla pouze 160 tisíc korun na obyvatele. Tato hodnota zaostává za celostátním průměrem o 18 procent a zároveň přibližně odpovídá kupní síle na osobu v Chorvatsku.

Kupní síla Čechů letos dosáhla 53,6 procenta evropského průměru, což představuje 26. místo na žebříčku evropských zemí. Je to prakticky stejně jako loni. V předchozích letech česká kupní síla klesala, i kvůli intervencím ČNB. Loni bylo Česko také na 26. místě, tuzemská kupní síla dosahovala 53,4 procenta průměru v Evropě. Před pěti lety to bylo přitom 57,7 procenta.

Slováci jsou na tom lépe

Kupní síla Slováků je o něco vyšší a činí 210 tisíc korun na osobu. To odpovídá 57 procentům evropského průměru, který je na úrovni 370 tisíc korun. V žebříčku zemí podle velikosti kupní síly vyjádřené v eurech obsadilo Slovensko 25. místo a umístilo se tak těsně za Estonskem a o příčku nad Českou republikou. V čele žebříčku je s velkým náskokem Lichtenštejnsko, druhé je Švýcarsko a třetí Norsko. V Lichtenštejnsku letos dosahuje kupní síla na obyvatele (1,75 milionu korun).

Kupní sílaKupní síla | GfK

Studie GfK Purchasing Power udává úroveň kupní síly na obyvatele a na rok v eurech jako indexovanou hodnotu. Reflektuje nominální disponibilní příjmy populace, což znamená, že hodnoty nejsou očištěny o inflaci. Studie čerpá údaje ze statistik o příjmech a úrovních zdanění a státních dávkách a z předpovědí ekonomických institucí.

Kupní sílu využívají spotřebitelé na výdaje související se stravováním, bydlením, službami, energiemi, soukromým důchodovým pojištěním a platbami pojistného, jakož i na další výdaje, například za dovolenou, dopravu a spotřební nákupy.

Jsme jen chudí příbuzní Západu