Švýcaři začali vyšetřovat tunel harvardských fondů

Viktor Kožený

Viktor Kožený Zdroj: ctk

Spletitá a dlouhé roky vlekoucí se kauza vytunelovaného Harvardského průmyslového holdingu (HPH) v čele s Viktorem Koženým a Borisem Vostrým spěje po letech k zásadnímu předělu. Do vyšetřování legalizace peněz pocházejících z trestné činnosti se totiž podle informací deníku E15 nedávno zapojily také státní orgány Švýcarské konfederace. Navíc na Kypru vrcholí boj o ovládnutí trustů, do kterých z Česka odteklo možná až několik set milionů dolarů, tedy miliardy korun.

„Máme důkazy, které svědčí o tom, že množství peněz zpronevěřených zločinnými spolčeními bylo odesláno do Švýcarska,“ sdělil likvidátor HPH Zdeněk Častorál, který požádal Švýcarsko o zahájení vyšetřování.

Na švýcarskou stopu upozornil tamní týdeník L’illustré. „Dnes je zjištěno, že finanční prostředníci a švýcarské banky byli použiti k praní špinavých peněz zpronevěřených ke škodě Harvardského průmyslového holdingu a jeho akcionářů,“ citoval list švýcarského advokáta Vincenta Solariho, jenž je pověřen účastí ve věci a je spoluautorem stížnosti, která v Bernu odstartovala vyšetřování. Švýcarská prokuratura věc nekomentovala.

Pro další vývoj kauzy vytunelovaného Harvardského průmyslového holdingu bude klíčové, kromě výsledků vyšetřování ve Švýcarsku, již brzy také rozhodnutí kyperských soudů

„Peníze pravděpodobně od té doby Švýcarsko opustily, aniž by to bylo oznámeno příslušným orgánům, přestože oprávněné osoby k těmto prostředkům byly předmětem trestního stíhání v Česku a ve Spojených státech,“ dodal švýcarský právník.
Kauza vytunelovaných harvardských fondů tak může být během relativně krátké doby již druhým českým případem, který švýcarská justice otevřela.

Tamní soud předloni odsoudil bývalé manažery Mostecké uhelné společnosti (MUS) za praní špinavých peněz, podvody a porušení povinností při správě cizího majetku.

Na Kypru vrcholí boj o pozůstatky HPH

Pro další vývoj kauzy vytunelovaného Harvardského průmyslového holdingu bude klíčové, kromě výsledků vyšetřování ve Švýcarsku, již brzy také rozhodnutí kyperských soudů. Na ostrově jsou totiž umístěné trusty založené z podnětu Borise Vostrého, společníka Viktora Koženého a Tomáše Ševčíka. Z Česka tam přes trusty odešly nemalé částky. Podle některých odhadů až stovky milionů dolarů.

„Nemám přesné informace, ale odhaduji, že i přes proběhlou krizi je hodnota majetku trustů na úrovni před finanční krizí po roce 2008,“ sdělil deníku E15 Ševčík, člen dozorčí rady HPH, který je současně dosud členem představenstev některých firem patřících do majetku trustů.

Likvidátor HPH Zdeněk Častorál se trustům dostal na kobylku prostřednictvím ovládnutí jejich zakladatelské společnosti HPH Cayman z Kajmanských ostrovů. V současnosti čeká na to, až kyperské soudy rozhodnou o jeho návrhu na odvolání správce trustů, kterým je společnost Daventree Trustees, a protektora trustů. „Přes ovládnutí trustů se dostaneme například k jejich účetnictví. Budeme vědět, kdo za ně podepisoval smlouvy nebo zatěžoval majetek, ukáže se personální a majetková propojenost pravomocně odsouzených Vostrého a Koženého s konkrétními osobami v České republice i s advokáty na Kypru,“ uvedl Častorál.

Na útěku před vězením
Boris Vostrý s Viktorem Koženým byli v nepřítomnosti pravomocně odsouzeni na deset a devět let vězení. Současně mají za podvody s cennými papíry uhradit škodu kolem deseti miliard korun. Zatímco Kožený žije na Bahamských ostrovech, Vostrý je ve středoamerické Belize.

Kromě toho je klíč k trustům důležitý také kvůli dvaceti milionům dolarů, které dalo bývalé vedení HPH do úschovy k českobudějovickému advokátovi Jaromíru Bayerovi. Peníze, uložené u Raiffeisenbank, zabavila policie kvůli trestnímu stíhání Koženého a Vostrého. Nyní si na ně správce kyperských trustů dělá nárok. Stejně jako z druhé strany likvidátor Častorál.

Soud však bude o penězích rozhodovat teprve po uplynutí tříleté lhůty. Když by se likvidátorovi podařilo trusty ovládnout, cesta k penězům z Budějovic by byla výrazně rychlejší. A navíc by podle Častorála nehrozilo, že zase nezmizí do neznáma.

O významu aktuálního dění na Kypru svědčí také fakt, že na webu uskupení nazvaného Ochranné sdružení malých akcionářů harvardských fondů se od začátku roku vystupňovaly útoky proti likvidátorovi HPH. Jako obvykle nejsou podepsané, v čele sdružení ale stojí předseda představenstva HPH Karel Staněk. Někdejší Častorálův spojenec, který však v současnosti patří mezi jeho tvrdé kritiky, usiluje o odvolání Častorála a rozdělení likvidovaného holdingu.

Obě strany se vzájemně obviňují z toho, že sledují jen vlastní prospěch a ne zájmy okradených akcionářů. Roztržka likvidátora a šéfa představenstva holdingu má počátek v roce 2011, kdy došlo k pokusu o dohodu mezi trusty a HPH. Právě tehdy podle Častorála začal Staněk spolupracovat s Vostrým a Ševčíkem.

První symbolické miliony pro okradené