Systém veřejných zakázek je pro digitalizaci velký problém, shodují se vysocí státní úředníci 

eGovernment (ilustrační foto)

eGovernment (ilustrační foto) Zdroj: E15 Dušan Kütner

Téma digitalizace státní správy se při volebních kampaních v posledních letech opakovaně skloňuje jako jedno z důležitých témat rozvoje ČR. Navzdory slibům politiků je ovšem kompletní vstup do digitálního věku stále otázkou budoucnosti. „Někteří státní funkcionáři stále nevzali e-Government za svůj,“ míní IT Solution architekt z celní správy Martin Podveský, který na téma digitalizace státního aparátu diskutoval na konferenci WebExpo s ředitelem e-Governmentu na ministerstvu vnitra Romanem Vrbou a s Přemyslem Sezemským, ředitelem odboru elektronizace justice na ministerstvu spravedlnosti.

Poslední volební období znamenalo pro digitalizaci vlády překotné změny. Parlamentem prošly zejména zákony o bankovní identitě nebo o právu na digitální služby, které by měly komunikaci mezi státem a občany přesunout do digitální sféry.

Podle aktérů diskuze nicméně veškeré legislativní kroky neznamenají krok kupředu. „Jedna věta chytrého poslance může znamenat dost velkou změnu. Poté například musí ministerstvo hledat peníze na projekt, na který ale nemá peníze v rozpočtu,“ říká Sezemský. 

Hlavním rozdílem mezi digitalizací v soukromé sféře a v té veřejné popsal Jiří Vrba. „Stát funguje jinak, nemůžeme dělat nic, pokud nám to nepovolí legislativa,“ říká Vrba. Ve výsledku tak například o tom, jestli mohou občané vidět vlastní fotku z občanských průkazů v Portálu občana, vedou rok debatu právníci, aby státní aparát nepřekročil své zákonné pravomoci. 

Podobně je to také u veřejných zakázek, které při tvorbě systému stanoví mantinely, podle nichž se jejich zhotovení soutěží mezi soukromými dodavateli. „Zákon o veřejných zakázkách byl dobře míněný, ale je to jako s bezpečností – stoprocentně bezpečnostní systém je také nepoužitelný,“ popisuje úředník vnitra.

„Přivítal bych, kdyby byla větší možnost, pravomoc a s tím i zodpovědnost, že rozhodnutí činím já, tedy výběr firmy, a ať se klidně potom až zpětně hodnotí, jestli to bylo předražené,“ navrhuje Vrba řešení. 

Digitalizace je spjatá s kvalifikovanými experty, kterých je ale ve službách státu méně, než by bylo potřeba. „Na úřadech je málo nositelů inovací a myšlenek. Když už tam někdo je, tak ho s každým nápadem vyhodí, jeho to přestane bavit a raději odejde do soukromé sféry. Druhou věcí je, že ti lidé nejsou ani dobře placení,“ popisuje Podveský z celní správy. 

Navzdory tomu se daří ve státní správě měnit i zdánlivé drobnosti, které ale mohou znamenat další rozvoj digitálních služeb státu. Vrba považuje za úspěch snížení ceny za poštovní datové zprávy, tedy zprávy posílané do datových schránek, z patnácti na pět korun.

S tím je spojená také změna pro živnostníky, kteří budou muset mít a používat datovou schránku od roku 2023. „Přes dobrovolnost cesta nevede,“ uvedl Vrba. 

Ministerstvo spravedlnosti zase po letech dokončuje projekt zvukového nahrávání ze všech soudních síní, kterých je v Česku přes tisíc, a pilotní fáze testování databáze rozhodnutí soudů.

I celní správa si připsala pokrok v digitalizaci, když se jí podařilo spustit C portál, který například zjednodušuje vymáhání pokut. C portál by měl navíc v budoucnu obsahovat více funkcí. „Nepodařilo se nám ale do C portálu nacpat více služeb, ač jsme se o to snažili,“ lituje Podveský. 

Podívejte se na programy politických stran.

Video placeholde
Volební programy favoritů voleb - daně • Videohub