S výjimkou ANO a hnutí Starostové se parlamentním stranám prudce zmenšují členské základny. Přírůstků je naopak málo. Na negativním vnímání stranické legitimace se podepsaly minulý režim a aféry partají.
V jarních měsících mají sekretariáty politických stran napilno. Počítají, jak se rozrostly, či naopak snížily členské základny a kolik se za uplynulé období vybralo na příspěvcích. Už delší dobu to hlavně pro partaje s dlouhou tradicí není radostné období. Sociální demokraté, lidovci a komunisté, kteří se opírali o stovky tisíc členů, oslabují nejvíce. Tyto strany vymírají a generační obměna je u nich jen omezená. ČSSD a KDU-ČSL meziročně ztratily více než po tisícovce duší.
S odlivem se potýká také ODS a v posledních letech rovněž TOP 09, která zazářila v roce 2010. Z parlamentních stran roste zájem pouze o legitimace ANO a Starostů. Není však nijak závratný.
Pravice ztrácí už „jen“ po stovkách
TOP 09 do jisté míry kopíruje propad, byť v řádu stovek, a nikoli tisíců, který donedávna zažívali občanští demokraté. V době, kdy byl u moci Nečasův kabinet, se jim v jednom roce propadla základna z 25 na 21 tisíc straníků. Do minulého března jich odešlo dalších sedm tisíc. „Minulý rok byl pokles výrazně menší. Daří se nám nabírat stovky nových členů ročně, přirozený úbytek to ale nepokryje,“ přiznává Jakub Kajzer z tiskového oddělení modrých. Potenciální členy strana oslovuje projektem Tváře ODS či na Facebooku.
Uskupení s dnes už čestným předsedou Karlem Schwarzenbergem mělo v dobách největší slávy téměř pět tisíc členů, nyní jich má TOP 09 necelé tři tisíce. „Mladé lidi oslovujeme na sociálních sítích. Na Facebooku máme jednu z největších fanouškovských základen, brzy překročíme hranici 100 tisíc sledujících,“ vypočítává mluvčí TOP 09 Martina Macková.
ANO dotáhlo TOP 09
ANO začínalo v roce 2013 s necelými 550 členy, nyní jich má na 2850, tedy zhruba stejně jako TOP 09. Největší nárůst zaznamenalo v roce 2014, kdy se přihlásilo bezmála 1300 lidí. „Oslovujeme mladé stejně jako ostatní věkové skupiny,“ říká Vladimír Vořechovský z komunikační divize hnutí. „Založili jsme Mladé ANO, jehož členové pomáhají na radnicích, poslancům, ministrům. Na různých stážích poznávají, jak politika funguje,“ dodává.
KDU-ČSL měla ještě na začátku devadesátých let téměř sto tisíc členů, od té doby se jejich počet snížil o tři čtvrtiny. Zájem o legitimace roste na Zlínsku nebo v okrese Náchod. „Začínáme se více věnovat dění uvnitř strany, na což jsme v minulosti neměli čas ani peníze,“ říká předseda lidovců Pavel Bělobrádek.
Za Masaryka bylo stranictví běžné
Úprk Čechů z politických stran souvisí podle politologa Petra Justa s obdobím před rokem 1989. „Do funkcí se lidé dostávali nikoli díky svým schopnostem a zásluhám, ale díky stranické legitimaci, což stranictví výrazně zdiskreditovalo,“ míní. Později měly na vnímání politiky vliv korupční aféry.
Just připomíná, že za prvorepublikového Československa bylo stranictví velmi hojné. „Tehdy se říkávalo, že politická strana doprovází člověka od kolébky až po hrob, protože na jednotlivé politické strany byly navázány různé mládežnické, zájmové či profesní skupiny,“ připomíná.
