Zřejmě už příští měsíc rozhodne šéfka státní pokladny Alena Schillerová (ANO) o tom, zda navrhne zvýšení letošního schodku státního rozpočtu, který vláda z 320 miliard korun před měsícem navýšila na půl bilionu. Záležet bude na vývoji pandemie a makroekonomické prognóze ministerstva financí, řekla serveru E15.cz. Analytici považují další růst výdajů za pravděpodobný.
Zhruba 80 miliard korun, které jsou vyčleněny v rozpočtu na kompenzace pro živnostníky a firmy a také na program Antivirus vystačí pouze do poloviny roku. Přestože ministryně Schillerová věří, že se epidemická situace zlepší a vláda zákazy uvolní, musí být podle svých slov připravena i na variantu B. „Pokud by restrikce zůstaly ve stávajícím rozsahu a pokračovaly by programy COVID a další podpůrná opatření, peníze v rozpočtu nebudou. To říkám poctivě,“ uvedla. O kolik by deficit mohl případně nabobtnat, ministryně odmítla upřesnit.
Hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček míní, že významnou roli při rozhodování kabinetu Andreje Babiše (ANO) sehrají říjnové volby do Poslanecké sněmovny. „Vzhledem k tomu, že jsme ve volebním roce, je možné, že se schodek státního rozpočtu bude dál zvyšovat, aby ekonomická krize neměla příliš tíživé dopady na občany,“ řekl s tím, že žití na dluh vylepšuje přítomnost, ale výrazně zhoršuje budoucnost země.
„Je zřejmé, že lockdown si vyžádá větší růst výdajů, zároveň poklesnou příjmy oproti původnímu očekávání. Nadějí na nezvyšování schodku je leda to, že v rozpočtu jsou určité rezervy,“ soudí Martin Slaný z DRFG.
Analytik je přesvědčen, že z plánu státních financí se stal pouhý účetní výkaz, kde vláda sčítá výdaje a příjmy. „Aktivní snaha o úspory v podstatě neexistuje. Naopak, je patrné, že tlak na další růst výdajů je obrovský, a to zejména ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ dodal Slaný.
Podle ekonoma je dynamika zadlužování Česka i v mezinárodní komparaci vysoká a pro malou otevřenou ekonomiku s krátkou dlužnickou historií a s nemalým podílem zahraničních držitelů dluhu se může situace rychle negativně změnit.
Například agentura Moody’s ve své únorové analýze napsala, že v roce 2022 dosáhne poměr zadlužení ČR k hrubému domácímu produktu 45 procent, nyní je to o pět procentních bodů méně. Ještě na začátku loňského roku to přitom bylo necelých 30 procent, dluh do té doby šest let setrvale klesal.
Šéfka Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová varuje, že pokud stát nezačne razantně šetřit a nezvýší některé daně, může země dosáhnout stropu pro dluhovou brzdu ve výši 55 procent už v roce 2024. V takovém případě by vláda musela hospodařit s přebytkovými nebo alespoň vyrovnanými rozpočty.
Aby stát mohl dluhy dříve či později splatit, bude muset podle Štěpána Křečka zvýšit své příjmy. „Toho bude téměř jistě dosaženo růstem daní. Lze očekávat, že se opět vrátíme k úpravě daní z příjmů pro zaměstnance. Do budoucna nelze vyloučit ani zvýšení majetkových daní, které jsou v České republice relativně nízké,“ odhadl.
Podle Martina Starce je také nutné po konci pandemie nekompromisně zastavit všechna přijatá proticovidová opatření. „Zároveň je třeba okamžitě zavést plošné úspory na provozu, mimo jiné zastavením otevírání nůžek mezi platy ve veřejném a mzdami v soukromém sektoru. A dále výrazně osekat zkostnatělý byrokratický aparát, elektronizovat státní správu,“ podotkl.
Ministerstvo financí v loňské a zatím neaktualizované strategii konsolidace veřejných financí počítá se třemi pilíři. S výjimkou učitelů, zdravotníků a pracovníků v sociálních službách zmrazí platy ostatních státních zaměstnanců. Stát rovněž nebude zvyšovat své provozní výdaje. Třetím opěrným bodem mají být evropské peníze, tedy až 970 miliard korun, které má Česko v příštích letech získat.
