Osm let trvající růst akciových trhů bez bolestivé pauzy, ceny dluhopisů vyšponované do dříve neviděných výšin či zlatem vážené reality. Nejen to dokázalo investory rozmazlit, ale také otupit jejich pozornost. Ačkoli hlasy varující před příští tržní krizí a hospodářskou recesí zaznívají stále silněji, nějaký ten čas přijít si na burzách na své investorům zřejmě ještě zbývá. Shodlo se na tom alespoň kvarteto řečníků konference Investice, kterou pořádal deník E15.
Pojistkou proti ztrátám z investic do realitního trhu jsou podle Tomáše Jandíka ze společnosti Reico České spořitelny především sázky na prémiové kusy v portfoliu. „U prémiových nemovitostí jsou nájemní smlouvy uzavřeny na delší dobu, obvykle kolem pěti až šesti let, takže i v případě krize jsou zajištěny příjmy fondu,“ říká Jandík.
Fond orientovaný na komerční nemovitosti nakupuje na prestižních adresách středoevropských metropolí, a to především větší projekty s cenami nad dvacet milionů eur. „Prémiové nemovitosti v centrech měst budou vždycky reagovat na tržní propad podstatně méně dramaticky než druhořadé nemovitosti,“ říká Jandík.
Daní za stabilitu je nicméně nižší výnos z komerčních realit. Ten dokonce vzhledem k vysokým cenám realit padl na historická minima. V Praze tak například výnos kancelářských a maloobchodních prostor poprvé v historii padl pod psychologickou hranici pěti procent.
Nejvíce prozatím vynášejí logistická centra, a to kolem šesti procent. Vůbec nejdražší investicí jsou aktuálně obchodní prostory na nejfrekventovanějších pražských nákupních třídách. Příkopy či Václavák tak investorům vydělávají kolem 3,5 procenta ročně.
„Silnou stránkou našeho fondu je diverzifikace mezi různými typy nemovitostí a regiony, což je účinným štítem proti případnému poklesu trhu,“ říká Jandík. Vzhledem k povaze realitního trhu má podle něho investor zároveň v situaci hrozícího propadu trhu čas na reakci. Lakmusovým papírkem pro počínající krizi je totiž realitní trh v Londýně. Odtud se teprve podle něj cenové šoky přelijí dále do Evropy. Než tato vlna dorazí do Prahy, uplyne zhruba šest měsíců, během kterých mohou investoři relativně v poklidu opustit trh.
Každé investiční portfolio honosící se vlastností ubránit se krizi by mělo mít podle expertů v sobě složku, která je vůči tržním šokům alespoň do určité míry imunní.
Takovou přísadou k riziku mohou být třeba alternativní investice. Podle dat britské agentury Knight Frank, která dlouhodobě sleduje vývoj cen méně tradičních investorských sázek, jako jsou například umění či šperky, jsou jedničkou v této branži autoveterány. Kdo z hráčů vsadil na tuto rizikovou kartu v předvečer finanční krize v roce 2007, vydělal takřka pětinásobek.
„V případě recese nebo ekonomického poklesu, který určitě přijde, věříme, že naši investoři budou na tento typ investic sahat až jako poslední. Během krize v roce 2008 tak spadly ceny historických aut oproti akciovému indexu Dow Jones zhruba o polovinu,“ říká projektový manažer brokera BH Securities Pavel Borovička, který spoluprovozuje investiční fond zaměřený na veterány Engine Classic Cars.
Fond se soustředí na auta vyrobená po roce 1950, kterým se říká youngtimery. Stoleté veterány s cenovkami v řádu desítek milionů už totiž nejsou úplně v kurzu. Ceny sběratelských ikon v posledním roce dokonce poklesly. Podle indexu americké pojišťovací společnosti Hagerty se tak stalo například v případě starších modelů automobilky Ferrari.
„Hlavním důvodem investice do veteránů je, že se chovají odlišně od tradičních aktiv typu akcií a dluhopisů. Taková investice navíc spojuje zájem s fandovstvím. Kolem našeho fondu se dává dohromady komunita lidí, která se pravidelně vídá a pořádá společné akce,“ říká Borovička. Když přitom každý rok udělají pro investory společnou akci spojenou s pronájmem závodního okruhu a projížďkou v motoristických legendách, je to podle něj pro podílníky fondu mnohdy více než samotný výnos.
Znalost bez rychlé reakce neznamená v době elektronických finančních trhů prakticky nic. Je o tom přesvědčen šéf Saxo Bank pro střední a východní Evropu Pavel Drahotský.
Za klíč k úspěšnému přežití na moderních burzách považuje schopnost investora okamžitě odkudkoli měnit několika kliky skladbu svého portfolia, či dokonce svou investiční strategii. A to ať už z procházky v lese nebo třeba během představení v divadle.
„Investiční příležitosti budou stále, není vyloženě nutné řešit, zda a kdy spadne trh. Vydělávat se dá jak na jeho poklesu, tak i na jeho prosté stagnaci, a to vhodnou kombinací opčních obchodů. Podstatné je mít možnost zareagovat včas a rychle,“ míní Drahotský. Saxo Bank proto provozuje globální platformu, která se dá s trochou nadsázky označit jako investorský supermarket sdružující tisíce artiklů dostupných v pár sekundách přes mobilní telefon.
„Ty, co se už dva tři roky báli vstoupit na trh, protože jim přijde příliš drahý, to připravilo o pořádnou porci výnosu,“ říká Drahotský s tím, že důležité je pro investora mít v případě hrozby připravený plán B. „Pokud se během chvíle změní podmínky na trzích, tak má mít klient možnost v okamžiku přepnout na alternativní investiční strategii,“ dodává. Mantrou investování podle něho není stabilita spojená se setrvale rostoucím nebo klesajícím trhem, ale naopak volatilita. „Ta vytváří podstatně víc příležitostí, než když něco roste o čtyři procenta ročně, což je hrozná nuda. Devadesát procent investorů bude při pádu šílet, kdo ale bude chladným oportunistou, příležitost najde vždycky,“ dodává Drahotský.
Pilným burzovním studentům hltajícím každou novou zprávu a investiční poučku občas přes jednotlivé stromy unikne celý les. Spolumajitel investičního fondu Quant Aleš Michl pro získání prvotního názoru o tom, zda ten který akciový trh stojí za hřích, sází na vypovídací hodnotu vztahu cen akcií k objemu peněz v ekonomice nebo aktuální ceně zlata.
Fond podle doporučení modelu automaticky upravuje poměr majetku mezi akciemi a hotovostí. „Srovnáváme ceny akcií s několika ostatními veličinami a podle toho zkoumáme, jak jsou drahé. Když se podíváme na ceny akcií na Wall Street a množství natištěných peněz americkou centrální bankou, tak vidíme, že akcie jsou z dlouhodobého pohledu zhruba o pět procent nadhodnocené,“ uvádí Michl.
Srovnání se zlatem prý vychází pro akcie ještě lépe. Poměr cen obou aktiv svědčí podle Michla o tom, že akcie jsou momentálně zhruba na správné hodnotě. Spektakulární pád trhů tak podle něho není na pořadu dne.
„Aktuálně máme 66 procent portfolia v akciích a zbytek v hotovosti. V závislosti na tom, co nám ukáže náš model, průběžně měníme váhu akcií. Naposledy nám model doporučil ubrat plyn letos v březnu,“ říká Michl.
Pro správné vyhodnocení fáze trhu je podle něho důležité správně srovnat současné tržní podmínky s krizovým rokem 2007. „Tvar výnosové křivky je podobný jako tehdy, stejně tak i volatilita akcií, které prožívají téměř absolutní klid,“ říká Michl.
Rozdíl je podle něho naopak v ziskovosti podniků, která zatím nedosahuje tehdejších vysokých předkrizových hodnot. „Navíc se letos zlepšuje kázeň při splácení půjček a tiskne se méně peněz než tenkrát, úvěrování je pomalejší. Takže tak rychle nás pád nečeká,“ dodává Michl.
