Vlastník důlní společnosti Czech Coal je v obnoveném řízení stíhán pro podvod v souvislosti s údajným vytunelováním CS fondů. Částka, na kterou si měl podle policie v souvislosti s trestnou činností přijít, dosahuje dvaceti milionů německých marek, tj. přibližně 342 milionů korun. Na Tykačových účtech vedených u PPF banky, které policie zajistila, jsou ale podle ní jen statisíce korun.
„O tom, že by panu Tykačovi byl zablokován majetek, nic nevím. Momentálně jsem stejně jako on na dovolené a hovořit s ním budu až v pondělí,“ sdělil LN Tykačův mluvčí Jan Chudomel. Tykačovo jmění podle časopisu Forbes činí asi 33 miliard korun.
Již v březnu údajně zablokovali švýcarští žalobci Pavlu Tykačovi tunu zlata a některá bankovní konta. Důvodem zmrazení majetku za zhruba 19 miliard korun bylo obnovené trestní stíhání v Česku v kauze vytunelovaných CS Fondů, napsal týdeník Respekt.
Další podezření se podle listu týká údajné Tykačovy role při vyvedení majetku Mostecké uhelné společnosti (MUS), které švýcarská policie vyšetřuje. Tykač tehdy uvedl, že žádný účet ani zlato blokované nemá.
| Kauza vytunelovaných CS fondů |
|---|
| V březnu 1997 byl ze tří fondů spravovaných společností C.S. Fond převeden majetek v hodnotě 1,23 miliardy korun na účet makléřské společnosti Umana. Jako protihodnotu dostal fond téměř bezcenné akcie firmy Drůbež Příšovice. Peníze byly odčerpány z Plzeňské banky, která byla depozitářem fondu. Peníze se už zpátky získat nepodařilo - většina skončila na účtech v zámoří. |
| CS fondy do února 1997 ovládala finanční skupina Motoinvest finančníka Pavla Tykače. |
| V únoru 2007 zmírnil odvolací soud předchozí rozsudek pražského městského soudu a poslal do vězení za podvod čtveřici mužů. |
| Bývalý jednatel Umany Josef Matoulek dostal osm let vězení, další jednatel této firmy Vladislav Naď si vysloužil pět let, uprchlý makléř Umany Tomáš Roit a tehdejší předseda představenstva správcovské společnosti CS Fondů Václav Vojtíšek (dříve Václav Franta) dostali po čtyřech letech. Matoulek, který v srpnu 2009 nastoupil do vězení, se opakovaně a marně snažil verdikty zvrátit. Naposledy jeho žádost odmítl v polovině loňského června pražský vrchní soud. |
| Kvůli vytunelování CS Fondů jejich pokračovatel, otevřené fondy Akro, požadoval po státu více než miliardové odškodné s odůvodněním, že úředníci nepozastavili převod peněz do zahraničí. Prvoinstanční soud Akru v lednu 2005 vyhověl, verdikt ale zrušil odvolací soud. |
| Loni v listopadu Městský soud v Praze rozhodl, že stát má zaplatit společnosti Akro přes 2,1 miliardy korun. Ministerstvo financí oznámilo, že proti rozhodnutí podá dovolání k Nejvyššímu soudu. Soudy ještě řeší spor mezi českým státem a kyperskou společností SG Solar Green Limited (dříve Lapursa), která požaduje téměř miliardu korun jako náhradu škody způsobené vytunelováním CS fondů. |
