Tymošenková na svobodě
Expremiérka Julija Tymošenková snila o tom, že se stane prezidentkou už v roce 2010, tehdy ji však ve druhém kole o 3,5 procenta porazil Viktor Janukovyč. Ten se chtěl nebezpečné sokyně zbavit. Na podzim následujícího roku byla odsouzena kvůli nevýhodné plynové smlouvě s Ruskem na sedm let. Její propuštění požadoval Brusel v souvislosti s plánovaným podpisem asociační dohody, na svobodu ji ale dostaly až současné protesty. Tymošenková se snažila během svého věznění neztratit vliv ve straně Vlast ani kontakt s veřejností, po celou dobu posílala ven bojovné vzkazy. Pomohlo jí, že její zástupce v partaji Arsenij Jaceňuk nemá pro lidi charizma. „Plynové princezně“ tak nic nebrání, aby se 25. května zapojila do prezidentského klání.
Bude zajímavé sledovat, zda se opozice dokáže sjednotit, aby vytvořila co největší štít příznivcům dosavadní vlády zejména z východních regionů, nebo převládnou osobní ambice a s expremiérkou bude soutěžit lídr UDAR Vitalij Kličko. Ten byl dosud považován za favorita klání, které se původně mělo konat příští rok.
Prezidentský majetek
Ukrajinci mají v posledních hodinách šanci přesvědčit se na vlastní oči, jaký majetek Viktor Janukovyč během svého prezidentování nashromáždil. Poté, co odstavená hlava státu narychlo opustila opevněnou rezidenci v Mezihoří nedaleko Kyjeva, proudí tam davy zvědavců. Podivují se nad luxusní výstavbou a cizokrajnými zvířaty i květenou. Parlament už nemovitost převedl na stát. Cenné vybavení však stihl Janukovyč odvézt nákladními auty. Lidé si prohlížejí i vilu exprezidenta v Karpatech.
OBRAZEM: Dění na Ukrajině v posledních dnech
Majetek Janukovyčova klanu „rodina“ je přitom patrně mnohem rozsáhlejší. Dříve se psalo například o tom, že se mu podařilo od státu takřka zadarmo získat lázeňské vily na Krymu, kterým sluší obrovské jachty. Dá se očekávat, že se v příštích týdnech noví představitelé země pokusí rozmotat všechny nitky výnosného uhelného či stavebnického byznysu „rodiny“, které podle všeho vedou do zahraničí, například do Švýcarska.
Změny ve funkcích
Moc se nyní soustřeďuje především v rukou nového šéfa parlamentu, představitele opoziční strany Vlast Oleksandra Turčynova. Dočasně bude zastávat i prezidentskou funkci. Někteří dosud vlivní politici se snaží dostat ze země, hlavně bývalý šéf vnitra Vitalij Zacharčenko, kterého pohraničníci nenechali odletět z doněckého letiště.
Novou vládu by mohl vést Arsenij Jaceňuk z Vlasti či podnikatel Petro Porošenko. Julija Tymošenková do čela vlády nechce. Ukrajina se už vrátila k ústavě z roku 2004, která vládě a parlamentu přiznává více pravomocí na úkor prezidenta. Obsazují se i další vlivné posty, strana UDAR například získala vedení Služby bezpečnosti Ukrajiny, nacionalistická Svoboda generální prokuraturu. Na bývalého šéfa úřadu Viktora Pšonku už byl vydán zatykač.
Reakce zahraničí
Rusko už dalo najevo nelibost nad děním na Ukrajině, která je podle něho pod diktátem pravicových radikálů. Chce tam proto dohlížet na dodržování lidských práv. Uvedlo rovněž, že o uvolnění slíbených dvou miliard dolarů z patnáctimiliardové přislíbené pomoci rozhodne až poté, co v zemi vznikne vláda. Není vyloučeno, že by Ukrajina mohla pocítit moskevskou nespokojenost i obchodně.
Británie Rusko varovala, aby do situace na Ukrajině nezasahovalo. Západ naopak kroky parlamentu zatím akceptuje, přestože překročily rámec páteční dohody. USA a Evropa jsou připraveny podpořit demokratizaci a stabilizaci země. Brusel i Mezinárodní měnový fond daly najevo ochotu poskytnout Kyjevu finanční pomoc, nejdříve však prý musí mít s kým jednat. Mezinárodní společenství se přitom obává o celistvost země a vyzvalo k jejímu zachování.
Radikálové
Není pochyb, že nynější překotné politické změny zajistili především radikálové z řad nacionalistických organizací souhrnně známých jako Pravý sektor, kteří neváhali položit životy při střetech s vládními silami. Je však otázkou, jak budou lidé uvyklí na tříměsíční život na barikádě postupovat nyní.
Někteří aktivisté se pravděpodobně zapojí do politiky. Šéf Pravého sektoru Dmytro Jaroš už dříve hovořil o možnosti postavit v prezidentských volbách vlastního kandidáta. Zároveň není vyloučeno, že se rebelové nebudou chtít odzbrojit a vrátit do svých domovů. Svými radikálními požadavky mohou komplikovat normalizaci země a snažit se ukrajinskou politiku směřovat tam, kde by ji i představitelé západních zemí viděli neradi.
Dění v regionech
Zatímco západním regionům dění v zemi vyhovuje, panují obavy, jak se s odstavením prezidenta Viktora Janukovyče smíří na východě a jihu. Překvapivý je proto vývoj v Dnipropetrovsku, kde městská rada odhlasovala podporu jednotě Ukrajiny. Místní Leninovo náměstí se dokonce přejmenovalo na náměstí Hrdinů Majdanu. V Kirovohradě se zase v městské radě rozpustila frakce Strany regionů.
Složitější je situace v Charkově, kam se o víkendu sjeli lídři okolních oblastí a zpochybnili legitimitu kyjevského parlamentu. Rychle se ale ukazuje, že loajalita příznivců Janukovyče má své meze. Hlavní účastníci charkovského setkání kvapně překročili hranici do Ruska.
Největší obavy vzbuzuje osud autonomního Krymu, jehož obyvatelé měli vždy problémy s ukrajinskou identitou a kde sídlí ruská černomořská flotila. Média v uplynulých dnech citovala nejmenované zdroje z ruské vlády, ochotné v případě štěpení země za zájmy poloostrova bojovat. Napětí může zvýšit včerejší rozhodnutí parlamentu zrušit zákon, který vylepšoval postavení ruštiny.
