Univerzity žalují ministerstvo školství kvůli šikaně u eurodotací

Vysoká škola ekonomická ilustrační foto

Vysoká škola ekonomická ilustrační foto Zdroj: Vysoka skola ekonomicka

ČTK
Některé vysoké školy podaly nebo se chystají podat žaloby na ministerstvo školství kvůli úřední šikaně. Nelíbí se jim přístup úřadu při čerpání peněz z evropských dotací, kvůli němuž prý univerzity a vědecká pracoviště přicházejí o velké finanční částky. Ministerstvo pochybení nepřipouští. Hájí se, že postupuje v souladu s pravidly a právním řádem Česka.

Ministerstvo školství rozděluje dotace v programech Výzkum a vývoj pro inovace a Vzdělávání pro konkurenceschopnost. Podle rektora Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně Petra Sáhy ministerstvo určuje pravidla ještě nad rámec zákona o veřejných zakázkách a navíc je neustále mění.

Ministerští úředníci navíc vydávají rozhodnutí o snížení dotace a neoprávněném použití financí bez možnosti opravných kroků.

Kvestor Masarykovy univerzity Ladislav Janíček poukázal i na nejednoznačný přístup ministerských úředníků. Stalo se prý, že ve dvou zcela identických projektech bylo rozhodnuto jednou souhlasně a podruhé nesouhlasně.

Podle informací Lidových novin, které na případ upozornily, žaloby k Městskému soudu v Praze podaly zlínská Univerzita Tomáše Bati, brněnská Masarykova univerzita a loni také Vysoká škola báňská v Ostravě a Fyziologický ústav akademie věd.

Další instituce se zřejmě připojí, dodal list. Samotné instituce tyto informace oficiálně nepotvrdily.

Ministerstvo se hájí

„I my se někdy setkáváme s rozdílnými či protichůdnými výklady ustanovení na evropské a národní úrovni či rozhodnutími auditních a kontrolních orgánů, které musíme respektovat,“ uvedla Eva Presová z tiskového odboru ministerstva školství.

Ve složité situaci jsou podle MŠMT nejen příjemci, ale samotní poskytovatelé dotací. Bude prý zapotřebí řady právních úprav, aby se čerpání pro další období zrychlilo.

Ministr školství Marcel Chládek před dvěma měsíci řekl, že z evropských fondů na vědu chce jeho úřad vyčerpat ještě 4,5 miliardy korun.

Původně se počítalo se ztrátou 7,5 miliardy, ale připravil takzvaný havarijní plán řešení, kterým by se mohla část peněz ještě dočerpat. Klíčové však podle něj je, aby byly projekty dobře připravené a nehrozilo, že je unie odmítne proplatit úplně.