Nízké pokuty v posledních letech byly v minulosti terčem kritiků ÚOHS. Například ministr spravedlnosti Robert Pelikán (za ANO) označil činnost ÚOHS za katastrofální v souvislosti s hodnocením jeho činnosti za posledních šest let.
Loni antimonopolní úřad za hospodářskou soutěž uložil pokuty v celkové výši 228 milionů korun. Podle některých odborníků je to málo. Předseda ÚOHS Petr Rafaj, kterému v červenci končí funkční období, ale tvrdí, že je ÚOHS efektivnější při vymáhání pokut než v minulosti.
ÚOHS může firmám za účast v kartelu nebo za zneužití dominantního postavení uložit pokutu až do výše deseti procent z jejího ročního obratu. Většinou se to neděje a sankce je výrazně nižší.
„Upravená metodika by měla posílit individualizaci výše pokuty a u nejzávažnějších deliktů také ukládání sankce podstatně zvýšit,“ uvedl ÚOHS ve své výroční zprávě. Jak přesně bude chtít postupovat, úřad neupřesnil.
I se snížením se počítá
Firmy zatím mohou počítat i s tím, že jim úřad pokutu celou promine. V Česku platí tzv. leniency program. Firma, která nahlásí účast v kartelu a podá o něm důkazy jako první, může počítat s nulovou sankcí. Díky takovémuto postupu strojírenského koncernu ABB antimonopolní úřad uložil téměř miliardovou sankci velkým strojírenským firmám. ÚOHS také stále více využívá principu narovnání, firmy s úřadem spolupracují a za to mohou počítat se snížením sankce.
„Úřad bude nadále prosazovat ve všech ukončovaných správních řízeních využití institutu narovnání, který je velice efektivním nástrojem z hlediska procesní ekonomie a v konečném důsledku vede k významné úspoře prostředků daňových poplatníků,“ uvedl ÚOHS ve výroční zprávě.
„Je to výhodné i pro firmy, zejména u jasných případů porušení zákona. Firmy ušetří 20 procent za pokutu i na výdajích za právní služby,“ uvedla Jitka Linhartová z právní kanceláře Schoenherr.
