Úřednická vláda bez podpory - exces, nebo standardní řešení?

Miloš Zeman

Miloš Zeman Zdroj: ctk

Za exces a naprostou novinku označují někteří odborníci možnost jmenování úřednické vlády bez dostatečné podpory v Poslanecké sněmovně. Část to označuje dokonce za krok k poloprezidentskému systému. Podle dalšího experta má však na takový krok hlava státu právo. Prezident Miloš Zeman naznačil, že právě vláda odborníků je řešením, které v současné situaci preferuje.

„Z hlediska zvyklostí je to exces, z hlediska fungování ústavního systému v zásadě taky, takže už v téhle chvíli je to něco, co by se mohlo označit jako jednání na hraně,“ myslí si ústavní právník Jan Kysela. Podstata parlamentního systému je podle něj v tom, že se vláda opírá o důvěru v Poslanecké sněmovně, a dokud je v ní většina schopná držet vládu, není na prezidentovi, aby jí říkal, že se mu „ta její vláda tak úplně nelíbí a že má nějakou vládu svoji, mnohem lepší“.

Po demisi premiéra Petra Nečase (ODS) kvůli aféře okolo jeho blízké spolupracovnice Jany Nagyové se strany dosavadní koalice - ODS, TOP 09 a LIDEM - snaží obnovit kabinet na stejném půdorysu. Za premiérku navrhují dosavadní šéfku Sněmovny Miroslavu Němcovou a zdá se, že by pro vládu v dolní komoře našly dostatečnou podporu.

Jmenování vlády, která má mezi poslanci většinu, podle Kysely odpovídá zvyklostem a konstrukci českého ústavního systému. Teprve, když v dolní komoře většina není, je podle něj čas na méně ortodoxní řešení. Zemanův zvažovaný krok je krokem k poloprezidentskému systému, míní Kysela.

Pavlíček: Nechat dovládnout úřednický kabinet v demisi by nebylo fér

Naopak podle dalšího odborníka na ústavní právo Václava Pavlíčka je plně v pravomoci prezidenta jmenovat premiéra, a to třeba i úřednického. Předem totiž podle něj není možné říci, zda ve Sněmovně dostane důvěru. „Přirozeně je to věcí prezidenta, jestli chce jít do takového způsobu, který mu přinese neúspěch,“ říká Pavlíček.

Pokud vláda nedostane důvěru, nemůže ji hlava státu podle Pavlíčka nechat dovládnout v demisi, ale musí bez zbytečného odkladu jednat, aby našla a jmenovala nového premiéra. Průtahy, k nimž v tomto ohledu docházelo v minulosti, nebyly podle něho v souladu s duchem ústavy.

Topolánkův kabinet vládl v demisi 90 dní

V demisi zatím nejdéle působila první Topolánkova vláda, kterou jmenoval tehdejší prezident Václav Klaus 4. září 2006. Jako dosud jediná nezískala důvěru v Poslanecké sněmovně, a v demisi pak vládla od 11. října 2006 do 9. ledna následujícího roku, tedy přesně 90 dní.

Podle politologa Stanislava Balíka však dnešní situace není s tou tehdejší zcela srovnatelná. Hlava státu tehdy prý jednala na základě volebních výsledků a první pokus o sestavení vlády dala vítězi voleb ODS. „Bylo to jakési přiblížení se předčasným volbám, které tehdy nešlo vypsat tak jednoduše jako dnes,“ myslí si Balík.

Nynější uvažovaný krok prezidenta je podle něj stále ještě pohybem v rámci ústavy, ale vzhledem k dosavadním zvyklostem ústavním a politickým to je prý „naprostá novinka“. Dvě úřednické vlády, které zatím Česko mělo, byly podle Balíka vždy jmenovány na základě dohody v Poslanecké sněmovně.

Přehled doby, která uplynula mezi demisí vlády samostatné ČR a jmenováním nového kabinetu:
1992nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády
Vláda Petra Pitharta (tehdy OH) podala demisi 2. července, předsednictvo tehdejší České národní rady ve stejný den jmenovalo nového premiéra Václava Klause (ODS) i všechny členy jeho kabinetu.
19962 dny
Vláda premiéra Václava Klause podala demisi 2. července, ve stejný den jmenoval prezident Václav Havel Klause opět předsedou vlády. Členy nového kabinetu Havel uvedl do funkcí 4. července.
199733 dnů
Druhá Klausova vláda podala demisi 30. listopadu, nový premiér Josef Tošovský (nestraník) byl jmenován 17. prosince. Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších 16 dnů, stalo se tak 2. ledna 1998.
19985 dnů
Tošovského vláda podala demisi 17. července, ve stejný den se předsedou vlády stal Miloš Zeman (ČSSD). Kabinet byl jmenován o pět dnů později, 22. července.
20023 dny
Zemanova vláda podala demisi 12. července a ve stejný den se novým premiérem stal Vladimír Špidla (ČSSD). Jeho vládu prezident jmenoval 15. července.
200434 dnů
Špidla podal demisi své vlády 1. července a 26. července byl novým premiérem jmenován Stanislav Gross (ČSSD). Do jmenování celé vlády ale uplynulo ještě dalších devět dní, stalo se tak 4. srpna.
2005nový kabinet jmenován v den demise předchozí vlády
Předseda vlády Gross podal demisi 25. dubna, ve stejný den prezident Václav Klaus jmenoval premiéra Jiřího Paroubka (ČSSD) i jeho kabinet.
2006 (první vláda)19 dnů
Paroubkova vláda podala demisi 16. srpna, ve stejný den byl premiérem jmenován Mirek Topolánek (ODS). Jeho vláda byla jmenována 4. září.
2006 (druhá vláda)90 dnů
Topolánkova vláda podala demisi 11. října poté, co 3. října nedostala důvěru Sněmovny. Mirek Topolánek byl znovu jmenován premiérem 8. listopadu. Jeho druhý kabinet byl jmenován 9. ledna 2007.
200943 dnů
Druhá Topolánkova vláda podala demisi 26. března, 9. dubna byl novým premiérem jmenován Jan Fischer (nestraník); vláda byla jmenována 8. května 2009.
201018 dnů
Kabinet Jana Fischera podal demisi 25. června 2010. O tři dny později byl novým premiérem jmenován Petr Nečas (ODS). Jeho koaliční vláda byla jmenována 13. července 2010.

Zdroj: čtk

Kysela: Proti nechtěné úřednické vládě se lze bránit

První úřednickou vládu Josefa Tošovského, která vznikla po demisi druhé koaliční vlády Klause (ODS), jmenoval tehdejší prezident Václav Havel 2. ledna 1998. Kabinet podal demisi v červenci, tedy necelý měsíc po předčasných volbách. Druhou úřednickou vládu vedl od jara 2009 do léta 2010 Jan Fischer po vyslovení nedůvěry koaličnímu kabinetu Mirka Topolánka (ODS).

Pokud možná třetí úřednická vláda nedostane důvěru a prezident nebude aktivně hledat jejího nástupce, mohou podle Pavlíčka iniciativu převzít poslanci a rozhodnout o rozpuštění Sněmovny. Takový krok, k němuž je zapotřebí 120 poslanců a který by vedl k předčasným volbám, požadují již nyní opoziční ČSSD, KSČM a Věci veřejné.

Podle Kysely mohou zákonodárci vyvinout tlak dokonce i za pomoci ústavní žaloby na prezidenta. „Pakliže prezident republiky jmenuje v rozporu s avízem politických stran vládu, ta vláda nedostane důvěru a on ji stejně bude udržovat při životě, tak pak je to podle mě přesně ten případ, kdy se to dá použít,“ tvrdí Kysela.