Ústecko čeká v krajských volbách souboj komunisty s bývalým boxerem
Šance hnutí ANO zabodovat v kraji s tradičně vysokou nezaměstnaností a dalšími vážnými sociálními problémy jsou minimální. Komunistický hejtman Oldřich Bubeníček se střetne hlavně s bývalým boxerem, socialistickým matadorem Jaroslavem Foldynou. Tématy voleb jsou těžba uhlí a výroba elektřiny, snaha přilákat investory a stejně jako před čtyřmi lety dostavba klíčových komunikací. Nově k nim přibyla migrace.
Před minulým kláním o posty v krajích se o Ústecku říkalo, že mu vládnou velrybáři lanařící stranické duše společně s kmotry.
Třináct let trvající vládu ODS a ČSSD poté ukončilo překvapivé vítězství komunistů v čele s Oldřichem Bubeníčkem, který do té doby přešlapoval na nižších příčkách regionální politiky. Jeho partaj získala dvacet křesel v pětapadesátičlenném zastupitelstvu.
První kolo vyhrál Foldyna
Oproti občanským demokratům však v roce 2012 nezaznamenala očekávaný propadák jednička kandidátky socialistů Jana Vaňhová, jejíž strana obsadila s třinácti zastupiteli druhé místo a posléze se dohodla s Bubeníčkem na koalici. Vaňhová má pověst arogantní političky se sklony poučovat okolí.
Volby do zastupitelstva 2020: Ústecký kraj >>>
Zatímco Bubeníček je lídrem kampaně i tentokrát, ČSSD nasadila po osmi letech opět bývalého vicemistra juniorů v boxu, současného poslance a na Ústecku oblíbeného Jaroslava Foldynu. Přestože v roce 2008 získal třikrát vyšší počet preferenčních hlasů než Vaňhová, hejtmankou se po zákulisních jednáních stala ona, což těžce nesl.
I proto vyhrožoval na jednom ze sjezdů sociální demokracie příteli Vaňhové, severočeskému bossovi Romanu Houskovi, pěstním soubojem. „Rozhodnutí postavit Jaroslava Foldynu do čela kandidátky je satisfakcí za to, jak s ním bylo kdysi nekorektně naloženo,“ uvedl předseda krajské buňky ČSSD Miroslav Andrt.
Hnutí ANO postavilo proti Bubeníčkovi s Foldynou litoměřického zastupitele Petra Urbánka, ODS kadaňského starostu Jiřího Kulhánka a STAN starostu Malých Žernosek Petra Lišku.
Konec problémů s dotacemi?
Za největší úspěch považuje Bubeníček odblokování Regionálního operačního programu Severozápad a zavedení podle něho transparentního systému zadávání zakázek.
Právě Ústecko a Karlovarsko měly před čtyřmi roky hned po Středočeském kraji největší problémy s evropskými dotacemi, jejichž přísun Brusel kvůli podezřelým machinacím zablokoval. Na ústeckém krajském úřadu před minulými volbami zasahovala policie, obvinila několik lidí. Dosud padl jeden pravomocný rozsudek. Sankce dosáhla dvě a půl miliardy korun, Bubeníček ji uhradil jen částečně.
Opoziční ODS mu vytýká, že po uvolnění fondů nedokázal všech zbylých 19 miliard dočerpat. Kromě lepšího hospodaření poukazuje vedení kraje na stabilizaci Krajské zdravotní, pod niž spadá pět nemocnic, které tvoří páteřní síť pro obyvatele Ústecka.
Akciová společnost, jejímž jediným vlastníkem je Ústecký kraj, už není ve ztrátě a v posledních letech investovala hlavně do nových přístrojů 1,5 miliardy. V Ústí nad Labem navíc zůstalo a bylo modernizováno onkologické centrum s pobočkou v Chomutově.
Stále nedokončené komunikace
Bubeníčkovi se však ani po řadě jednání postupně se čtyřmi ministry dopravy nepodařilo přimět stát, aby dokončil poslední šestnáctikilometrový úsek dálnice D8. Problémem zůstává i chybějící R7 na Lubenecku. Dalším společným tématem všech kandidátů je snížení nezaměstnanosti.
I když už nedosahuje 11 nebo 12 procent, je stále nejvyšší v zemi. Strany chtějí zvýšit těžbu uhlí a výrobu elektřiny či dílů pro automobilový průmysl. Kraj se chlubí průmyslovou zónou Triangl, největší v kraji. Naopak krachuje podnikatelský projekt vědecko-technologického parku Nupharo, který měl představovat vyšší úroveň průmyslové zóny. Třísetmilionová dotace může skončit v nenávratnu.
Více než v některých jiných regionech se na Ústecku skloňuje slovo migrace. Přestože tam policie od začátku roku do konce července zadržela 46 migrantů, což je o 75 procent méně než ve stejném období loni, téma akcentuje mnoho politických subjektů. Z těch známějších jsou to Úsvit nebo Dělnická strana sociální spravedlnosti.
Bývalý zpravodaj Haló novin opět vede komunisty
První rudý hejtman polistopadového Česka. Tak referovala média v listopadu 2012 o podpisu koaliční smlouvy mezi KSČM a ČSSD na Ústecku. A lídr komunistů Oldřich Bubeníček si v čele jednoho z nejdůležitějších regionů nevede – alespoň podle průzkumů – špatně. Naopak – patří mezi nejoblíbenější hejtmany. V letošních volbách opět vede kandidátku KSČM v Ústeckém kraji.
Političtí soupeři ovšem Bubeníčkovi vytýkají oportunismus. Vedle toho, že vyzdvihuje výhody členství v Evropské unii, byť v referendu hlasoval proti vstupu Česka do společenství, dokáže prý živě diskutovat se zástupci kubánské ambasády o těžkostech země blokované USA.
Ani lidé s protikomunistickými postoji ale nemohou sportovně vyhlížejícímu padesátníkovi upřít politické zkušenosti. „Na šéfa krajských komunistů bych ho netipoval, působil na mě dojmem schopného sociálního demokrata,“ popsal první setkání s Bubeníčkem politolog Petr Bláha.
V roce 2012 se o nenápadném Bubeníčkovi mnoho nevědělo. V předchozím volebním období byl krajským zastupitelem a od roku 1993 radním Bíliny. Kromě funkcí zvládal práci zpravodaje Haló novin. Regionální novináři o něm psali, když se měl s krajskou delegací zúčastnit olympiády v Londýně. Bubeníček jako první z politiků řekl, že nikam nepojede.
Ke komunistům vstoupil v roce 1974. Jako absolvent gymnázia v Ústí nad Orlicí chtěl pokračovat na Pedagogické fakultě v Hradci Králové. V devatenácti se však zamiloval a odešel za svou vyvolenou do firmy Sklotas. Postupně se stal profesionálním funkcionářem na okresním výboru KSČ v Teplicích.
V roce 1990 uspěl v komunálních volbách do zastupitelstva Bíliny a tehdejší výsledek ještě několikrát zopakoval. Od loňska je starostou města. „Všímá si toho, co lidem chybí, a komunistickou ideologii nikomu necpe,“ řekl jeho předchůdce Josef Horáček (Nezávislí pro Bílinu).
Anketa:
1. Co Ústecko v příštím volebním období nejnaléhavěji potřebuje?
2. Co by měl kraj udělat nebo zlepšit při podpoře podnikatelů a zaměstnanosti?
3. V čem vidíte největší úspěch a neúspěch současného vedení kraje?
Jiří Aster, podnikatel a předseda děčínské Hospodářské komory
1. Musí se hlavně změnit myšlení vedení kraje. Říkají, že jsme nešťastný region, ale nedělají nic pro to, aby se to změnilo, nedokážou prosadit záměry u centrální vlády.
Ústecko je jedním z nejpostiženějších regionů z hlediska zaměstnanosti, nepřizpůsobivého obyvatelstva, máme největší migraci – obyvatelé sem přicházejí, ale jsou to často ti problémoví, kteří nezaručují přínos pro kraj, naopak ti schopní z regionu odcházejí. Podle některých analýz má na Ústecku ubýt do několika let dalších 12 procent obyvatel.
2. Je to hodně spojené s celostátní situací. Ale zásadní je, že chybějí lidi, nejsou vhodní zaměstnanci pro místní fabriky, i když máme jednu z nejvyšších nezaměstnaností. Jsou to ale nezaměstnatelní lidé.
Musíme se asi smířit s tím, že budeme těmto lidem dávat peníze, je otázka, v jaké výši, protože stát to stojí spoustu peněz, aby je to vůbec k práci motivovalo. Na druhou stranu jeden z největších zaměstnavatelů tu nabízí mzdu 35 tisíc a to přece není málo. Kromě toho jsme jediným krajem se dvěma hlavními městy, což není jednoduché, úřady jsou rozdělené a občas chybí integrace. Důležité je také změnit systém vzdělávání, protože školství je v současné době degradováno.
3. Pochválil bych je za alespoň částečné probuzení při snaze něco zlepšit, i když je nastartovala a postrčila až snaha Moravskoslezského kraje, kterému se to povedlo. Ten hlas ale není stále příliš silný, snad v tomto volby pomohou a lidé v čele kraje budou razantnější v jednání a dokážou to vyjednat v Praze.
Karel Krejza, šéf klubu krajských zastupitelů ODS
1. Legislativní iniciativu, která by odstranila kšeftování s příspěvkem na bydlení a stěhování nepřizpůsobivých občanů do našeho regionu.
Rozhodně ale odmítám šílený zákon o sociálním bydlení ministryně Marksové, který na obce přehazuje další povinnosti. Zpřísnil bych sociální systém, a tím podpořil aktivní podnikatele i zaměstnance. Kromě toho potřebuje náš průmyslem a těžbou postižený kraj roky slibované státní investice do infrastruktury.
2. Největší brzdu vidím v regulacích na každém kroku. Ten kdo něco dělá a vymýšlí, je šikanován. K čemu jsou povinná školení jako referentské zkoušky pro služební vozidla nebo neustálé kontroly, kdy mi úředník řekne, že mám všechno v pořádku až na košťata, která musím dát do samostatné místnosti?
Komplikací je i přehnaný vliv takzvaných ochránců životního prostředí, často obyčejných vyděračů. A samozřejmě nelze nezmínit kontrolní hlášení k DPH a chystanou elektronickou evidenci tržeb.
3. Nedělá nic, takže nic nezkazí. I když to vlastně není úplně pravda. Kraj sám na sebe poslal udání do Bruselu a ten pozastavil čerpání dotací. Po zaplacení pokuty 600 milionů korun a uvolnění evropských fondů však vedení regionu nedokázalo peníze dočerpat.
