Platy českých učitelů dosahují 56 procent průměrných příjmů vysokoškolsky vzdělaných zaměstnanců v zemi. Z tohoto pohledu jsou na tom nejhůře ve srovnání se zkoumanými členskými státy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), upozorňuje studie Institutu pro demokracii a ekonomickou analýzu (IDEA).
Relativní ekonomické postavení pedagogů je lepší i v ostatních středoevropských státech, jež jsou součástí uskupení rozvinutých zemí OECD. Na Slovensku si přijdou na 61 procent průměrného platu univerzitně vzdělaných zaměstnanců, v Maďarsku na ještě o deset procentních bodů více. Studie však do srovnání nezahrnula úplně všechny členy OECD. Chybí například Portugalsko, Španělsko či Turecko, z těchto států srovnatelná data nejsou.
„Plat začínajícího učitele je v Česku 22 140 korun, po dvou letech praxe 23 100 korun a před odchodem důchodu 29 500 korun. Učitelský plat není konkurenceschopný. Z učitelství mizí 'srdcaři', kantoři nemají na hypotéku, na zabezpečení rodiny, proč by zůstávali?“ říká ředitelka Gymnázia Nad Štolou a předsedkyně Asociace ředitelů gymnázií Renata Schejbalová. Mimo jiné z popsaných důvodů tak v Česku působí pouze třetina učitelů mladších 40 let a jejich podíl klesá.
„V Česku navíc funguje takzvaný 'věkový automat', který učiteli garantuje trajektorii automaticky rostoucího platu s roky praxe, respektive věkem,“ komentuje hlavní princip kariérního postupu expert na školství a autor studie Daniel Munich.
Popsanou situaci chce ministerstvo školství řešit zavedením učitelského kariérního řádu. Ten počítá se zařazením pedagogů do tří stupňů od začínajících přes samostatné po vynikající. Podle tohoto zařazení budou také odměňováni.
Atestace pro třetí stupeň mají být spuštěny v roce 2021, příslušnou novelu ale ještě musí schválit Sněmovna. Ani v jejím přijetí však Schejbalová naději na zlepšení nevidí. "Navrhovaný kariérní řád to bohužel nezmění. Rozuměla bych tomu, kdyby byl nastaven motivačně, ale řeší vlastně jen situaci začínajících učitelů," dodala ředitelka Gymnázia Nad Štolou.
