V zahraničí žije v současnosti až 2,5 milionu Čechů. Vyplývá to z odhadu českého ministerstva zahraničních věcí. Zdaleka přitom nejde jen o Čechy, kteří se vydali v novodobé éře do světa za prací. Stále jsou ve světě aktivní minimálně tři stovky tradičních krajanských spolků. Jde o rodiny, které jsou usazeny v cizině už třeba v šesté nebo sedmé generaci.
„V zakarpatské oblasti žije zhruba 500 až 600 rodin, které mají české nebo československé kořeny. Hlavním cílem našeho spolku je propagace České republiky formou různých konferencí nebo koncertů. Také připomínáme našeho prvního prezidenta,“ uvádí například velmi slušnou češtinou předseda Klubu T. G. Masaryka v ukrajinském Užhorodu Ivan Latko.
Vůbec největší krajanská komunita působí ve Spojených státech. Podle velkého sčítání lidu na přelomu tisíciletí tam žije na 1,7 milionu Čechů. Zhruba sto tisíc Čechů pobývá dlouhodobě v Kanadě a Velké Británii, velké krajanské komunity jsou ale například také v Chorvatsku nebo Srbsku. Málo se mluví o tom, že Česká republika s krajany čile a systematicky spolupracuje. Jen během loňského roku jim ministerstvo zahraničních věcí v rámci speciálního programu poslalo 21 milionů korun.
„Byly schváleny projekty celkem 266 spolků v 52 zemích,“ uvedla mluvčí ministerstva Michaela Lagronová. Pro letošní rok si o pomoc zažádalo dokonce 288 krajanských spolků. Mezi příjemci podpory je třeba Masarykův ústav Toronto, který loni získal 180 tisíc korun na vydávání čtrnáctideníku Nový domov, rozvoj České školy a opravu komplexu Masaryktown. To je jakási malá česká enkláva uprostřed nejlidnatějšího kanadského města Toronta, která zahrnuje knihovnu, domov důchodců nebo Pražskou restauraci.
V říjnu se tam konal „Czechtoberfest“ neboli slavnosti českého piva. Na Ukrajině se zase odehrál festival českých knedlíků. Spolek Kansas Czechs ve Spojených státech loni dostal drobnou podporu na akci „Polka a pivo“ při dožínkách. Krajanské spolky mají přitom určitý význam pro byznys, protože dělají Česku reklamu a jsou zásobárnou lidí znalých poměrů. Typickým příkladem úspěšné obchodní propagace je třeba „Paní remoska“ neboli česká rodačka Milena Grenfell-Baines.
Té se za války podařilo jakožto dítěti z Československa uniknout před nacistickou perzekucí do Velké Británie. Tam začala později elegantně propagovat české výrobky, a to včetně klasické české remosky, kterážto pečicí nádoba se díky Lady Mileně stala v britských domácnostech hitem. Českou spojkou do Rumunska je zase komunita, která žije už od 19. století v oblasti Banátu. V sou- časnosti čítá 2,5 tisíce lidí hovořících archaickou češtinou. Podle Michala Holuba z kanceláře agentury CzechTrade v Bukurešti je však těch, kteří jsou dostatečně kvalifikováni pro spolupráci s českými vývozci nebo investory, už relativně málo.
„Češi z Banátu, kteří pro zastupování zahranič- ních firem dispozice mají, buď odcházejí na zkušenou do západní a střední Evropy, nebo si je české společnosti už rozebraly,“ uvedl Holub. Užitečným obchodním kontaktem jsou Češi žijící na Ukrajině. Země ale teď kvůli nedávnému konfliktu v Donbasu hospodářsky ustrnula. „Do války se mě někteří čeští podnikatelé dotazovali na možnosti byznysu v Žytomyru, protože jsem ekonomka. Teď to ale nepokračuje. Máme tu jen inzeráty českých podniků, které hledají Ukrajince na práci,“ říká Ludmila Číževská ze Žytomyrského spolku volyňských Čechů.
To v exotické Kolumbii Česko neúnavně propaguje se spolkem Asocheca Eliška Krausová. Sestra známého moderátora Jana Krause žije v jihoamerické zemi od roku 1968. „Loni se Česká republika poprvé zúčastnila zdejšího mezinárodního knižního veletrhu. Vernisáž měla také výstava o českém samizdatu. Pokračuje výstava obrázků dětí z Terezína. Vystavujeme ji na školách, v knihovnách či v muzeích a zájem o ni je opravdu neuvěřitelný,“ jmenuje Eliška Krausová některé aktivity, které pomohl krajanský spolek v Kolumbii zorganizovat.
Po vstupu Česka do Evropské unie se s uvolněním hranic „novodobá česká emigrace“ zvyšuje. Přesto není situace tak dramatická jako u dalších nových členských států. Rumunů odešlo jen po vstupu do EU na Západ za prací přes 2,5 milionu, pobaltské země ztratily skoro desetinu obyvatel. V kontextu aktuální diskuze o migraci nicméně vyplývá z počtu českých krajanů ve světě jedno zajímavé srovnání. V zahraničí žije v tuto chvíli pětkrát více Čechů, než kolik je naopak cizinců dlouhodobě pobývajících v České republice.
