„Tímto byla vyřízena jedna z několika žádostí o právní pomoc, která se týkala poskytnutí listinných důkazů pocházející z Kyperské republiky. Švýcarské orgány je měly k dispozici, ale mohly nám je poskytnout jen se souhlasem Kypru. Kyperské orgány udělily svůj souhlas a my jsme až nyní po více než roce a půl tyto důkazy obdrželi,“ řekl dozorující státní zástupce Petr Šereda.
Podle něj jde především o důkazy k různým obchodním transakcím a obchodním společnostem, které byly zapojeny do vyšetřované činnosti. Podle ČT se vyšetřovatelé dostali k informacím o operacích prováděných na Kypru, kudy měly protékat peníze také k Sýkorovi. Důkazy se údajně týkají také kyperských firem, které měly sloužit k některým transakcím spojeným s privatizací dolů. Šereda tyto informace nechtěl blíže komentovat.
Na kauze MUS se podle Šeredy stále pracuje. Zajišťují se například úřední překlady velkého množství listin v různých jazycích. „A co je hlavní, čekáme ještě na vyřízení několika žádostí o právní pomoc, které dodnes nebyly vyřízeny. Je to ve více zemích,“ doplnil žalobce.
Vyšetřování v Česku by mohlo ovlivnit rozhodnutí odvolacího soudu proti rozsudku soudu ve švýcarské Bellinzoně, který pětici bývalých manažerů MUS stíhaných také v Česku potrestal nepodmíněnými tresty. Pravomocný rozsudek je pro českou stranu zásadní proto, že majitelé MUS současně nemohou být souzeni v obou zemích ze stejných porušení zákona. „Rozhodnutí podle našich informací nelze čekat dříve než za rok, za rok a půl, možná za dva. My určitě nebudeme čekat po celou tu dobu se založenýma rukama a budeme v tom našem řízení pokračovat,“ řekl Šereda.
Soud v Bellinzoně potrestal Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause a Oldřicha Klimeckého v kauze MUS nepodmíněnými tresty od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz.
V ČR jsou tito muži stíháni ze zneužití informace a postavení v obchodním styku. Policie je podezřívá, že z MUS vyvedli 150 milionů dolarů, tedy přes tři miliardy korun, které využili na nákup akcií MUS. Předloni v říjnu přibylo obvinění z podvodu při privatizaci firmy v roce 1999. Podle žalobce způsobili státu škodu přes 1,6 miliardy korun. Kromě bývalých manažerů dolů jsou od loňského podzimu v kauze stíháni také Sýkora a zbrojař Pavel Musela. Sýkora čelí obvinění z přijímání úplatku a Musela z podplácení. Oběma hrozí až pět let vězení. Podle žalobce jejich stíhání souvisí s rozhodováním vlády o prodeji akcií MUS.
| Privatizace MUS - víc než bohatá historie |
|---|
| Listopad 1993 Spojením bývalých státních podniků Doly a úpravny Komořany, Doly Ležáky a Doly Hlubina vznikla Mostecká uhelná společnost (MUS). Část akcií MUS byla privatizována v rámci druhé vlny kuponové privatizace, další část akcií stát rozdal městům a obcím. Státu zůstal zhruba 46procentní podíl. |
| Květen 1998 Stát ztratil kontrolu nad MUS. Doly ovládla neprůhledná americká společnost Appian Group, která skoupila volně dostupné akcie MUS prostřednictvím firmy Investenergy. |
| Březen 1998 ČSSD žádá hlavu Romana Češky, šéfa Fondu národního majetku. Za to, že upozornil na nejasné majetkové vztahy v MUS a žádal o svolání valné hromady společnosti. |
| Duben 1998 Na mimořádné valné hromadě MUS zjistil stát držící v největší hnědouhelné firmě 46,3 procenta akcií, že ztratil nad firmou kontrolu, a má proti sobě hráče vlastnícího téměř padesátiprocentní balík. Později se prokázalo, že akcie v letech 1997 až 98 skupovala švýcarská Investenergy S. A, která v ČR zastupovala skupinu Appian Group. |
| Červenec 1999 Zemanova vláda prodává za 650 miliónů korun zbylý státní podíl MUS. Jako nový vlastník se hlásí Appian Group Inc. O pět let později koupil majetek Appian Group fond Appian Central European Development Fund spravovaný bankou Credit Suisse First Boston. |
| Březen 2005 Severočeská uhelná, vlastněná manažery Antonínem Koláčkem, Lubošem Měkotou, Vasilem Bobelou a Petrem Pudilem dokončila převzetí energetických podniků Appianu. Tito lidé o rok později podíly dál převádějí na nizozemskou firmu Czech Coal N. V. |
| Červen 2005 Švýcarská policie začala prověřovat podezření, že z MUS byly nelegálně vyvedeny peníze, které byly následně vyprány právě ve Švýcarsku. Vyšetřovatelé na účtech v tamních bankách zablokovali zhruba 600 milionů švýcarských franků, tedy přes 12,4 miliardy korun. |
| Prosinec 2010 Stoprocentním vlastníkem dolů se stala Tykačova Indoverse Czech Coal Investments Limited. |
| Říjen 2011 Švýcarská prokuratura obžalovala z praní špinavých peněz a dalších machinací okolo privatizace MUS sedm lidí. |
| Červen 2012 Česká policie začala stíhat Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Jiřího Diviše, Luboše Měkotu, Oldřicha Klimeckého a Petra Krause pro podezření, že vyvedli ze společnosti 150 milionů dolarů a použili je na nákup akcií této firmy. V říjnu přidává obvinění z podvodu při privatizaci. |
| Listopad 2012 Policie obstavila exmajitelům MUS bankovní účty, cenné papíry a nemovitosti. |
| Květen 2013 Začal soud ve švýcarské Bellinzoně. |
| Červenec 2013 Švýcarská prokuratura navrhla Koláčkovi, Čmejlovi, Divišovi, Klimeckému a Krausovi pět let vězení nepodmíněně, de Grooteovi dva roky podmíněně a všem vysoké pokuty za údajné podvody, praní špinavých peněz a porušení povinností při správě cizího majetku. Z peněz zadržených obžalovaným má být odškodněna společnost MUS a český stát. V případě MUS jde o 276 milionů švýcarských franků (5,8 miliardy korun), český stát by měl dostat 150 milionů franků (3,2 miliard korun). Obhajoba argumenty prokuratury odmítla. |
| 10. října 2013 Soud ve švýcarské Bellinzoně uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se do soudní síně nedostavili. Belgičan Jacques de Groote dostal pouze peněžitý trest. |
