Šlo o české podzvukové letouny L-39, náhradní díly na ruské stíhačky MiG-21, různé rakety na tyto stroje a pestrou škálu dalších zbraní. Část měla pocházet z arzenálů české armády. Především pomocí letadel chtěla malijská vláda rozprášit islamistické jednotky postupující ze severu země a předejít tak současnému konfliktu.
„Tento projekt měl potenciál ovlivnit poměr sil na bojišti. Ve světle aktuální situace, kdy český stát zadarmo posílá do Mali zbraně a k tomu nákladný kontingent vojenských instruktorů, se ukazuje nekoncepčnost a slabost naší zahraniční politiky,“ tvrdí šéf Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu ČR Jiří Hynek.
S vývozem zbraní musí vždy souhlasit čtyři ministerstva — vnitra, průmyslu a obchodu, obrany a právě zahraničí. To má navíc právo veta — přestože ostatní úřady vydají kladné stanovisko, může export zatrhnout. Malijské vládní delegace od roku 2009 několikrát navštívily Česko a jednaly s představiteli české exekutivy, mimo jiné s rezortem obrany a se zbrojařskou asociací. „Klíčový byl souhlas Černínského paláce, tam jsme ale narazili,“ dodal Hynek.
Ministerstvo zahraničí na dotaz deníku E15 žádné konkrétní důvody zákazu neuvedlo: „Pozornost věnovaná vývozu vojenského materiálu odráží zájem na minimalizaci možných bezpečnostních rizik, rizik poškození dobrého jména a prestiže ČR. Obzvláště citlivé jsou v tomto směru nestabilní státy, státy se slabou či nefunkční státní správou, státy ve stavu zvýšeného napětí a podobně.“
Vedle toho, že špatně vyzbrojená malijská armáda nedokázala zastavit rychlý postup extremistů k hlavnímu městu Bamaku, což si vyžádalo intervenci Francie a dalších spojenců, se český stát podle Hynka připravil o daňové příjmy a nepodpořil zaměstnanost v době stagnace hospodářství. „Česká diplomacie se mnohdy zdráhá dát souhlas k obchodu do oblastí, kde se místní vlády potýkají s islámským terorismem nebo obnovují své ozbrojené složky za podpory velkých států NATO, tedy USA, Velké Británie či Francie. Typicky to jsou nakonec právě firmy z těchto zemí, které potřebné zbraně dodají,“ konstatoval Hynek.
Asociace si podporu představuje jinak
Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu už delší dobu upozorňuje na to, že rozhodování ministerstva zahraničí je nekoncepční a ovlivňují ho zájmy konkrétních úředníků, kteří si nechtějí poškodit svou diplomatickou kariéru. „Funguje tam systém, kdy o vývozu nerozhodují specializovaní pracovníci, ale diplomaté, kteří se vrátili do tuzemska a čekají na další vyslání do zahraničí. Bohužel tím mnohdy přichází vniveč nejen práce obchodníků, ale i úředníků, kteří mají na starost podporu vývozu,“ dodal Hynek.
Ladislav Šimek: Být v Toulouse, Aero zaměstná dalších 500 lidí
