Jak vše funguje? Zemřel –li vám někdo blízký, založíte mu vzpomínkový profil na www.zivotpozivote.cz a požádáte všechny, kteří danou osobu znali, aby vám poslali fotky, vzpomínky, videa. Nahrajete vše na profil a objednáte si mramorovou destičku s QR kódem, který se jednoduše instaluje na samotný fyzický hrob - viz. video na facebooku.
„Nejen vaše děti se pak o blízkém člověku dozví při povinné návštěvě na hřbitově zajímavé informace v pestřejší a poutavější formě a samotné vzpomínání na blízkého zemřelého bude o to intenzivnější,“ vysvětluje autor projektu Život po životě Tomáš Studeník.
„Digitální náhrobek je dobrá věc, protože samotné jméno na pomníku nic neříká. Většina potomků, kteří převezmou správu hrobu v budoucnu, absolutně neví, kdo je v jejich rodinných hrobech pohřben. Digitální náhrobek nám dává možnost se o našich blízkých dozvědět víc,“ říká kameník Pavel Tošnar.
Smrt na internetu a sociálních sítích
Z průzkumu o smrti, který v roce 2013 realizovala agentura STEM/MARK, jednoznačně vyplynulo, že se o smrti neradi bavíme. Nevíme, jak informace uchopit, otázky nás spíše zaskočí. Zdá se ale, že se to až tak netýká sociálních sítí, kde přece jen nejsme tolik zaskočeni, když není komunikace vedena z očí do očí. A tak se na internetu a sociálních sítích mluví o smrti poměrně často.
Analýza, kterou od začátku roku 2014 až do jeho konce sledoval Tomáš Studeník, autor projektu Životpoživotě.cz, přinesla zajímavé výsledky. Tak třeba ty s počtem příspěvků, které dokazují, že debaty o smrti jsou naopak na internetu velmi čilé: „Minimální počet denních příspěvků se zmínkou smrti je 99, maximum za den bylo 995 a průměrně proběhne českým internetem a sociálními sítěmi 262 příspěvků o smrti denně.“
V rámci monitoringu internetu a sociálních sítí byly také zjištěny další zajímavé skutečnosti. „V počtech příspěvků o smrti vede jednoznačně Twitter, což je docela zajímavé zjištění. Po Twitteru jsou to hlavně internetová fóra a stejný či velmi podobný objem příspěvků o smrti pak má Facebook, blogy, videa či zpravodajství,“ komentuje analýzu Studeník.
V průběhu dnů v týdnu se o smrti hovoří nejvíce ve středu. Nejméně „smrťácké“ dny jsou pátek a sobota, zajímavé ale je, že absolutně největší frekvence debat o smrti probíhá ve středu mezi 16 a 20 hod. Monitoring sociálních sítí na téma smrt probíhal ve druhé polovině roku 2014.
