Telefonní operátoři, banky či dopravní podniky budou mít příští rok menší prostor pro exekuční vymáhání dluhů od neplatících klientů. Vláda zvýšila částky normativních nákladů na bydlení, které se využívají především pro stanovení příspěvku na bydlení. Jenže také vstupují do výpočtu sumy, kterou nemůže exekutor zabavit dlužníkovi srážkou ze mzdy. Základní částka, kterou exekutor nesmí jednotlivci zabavit, se příští rok zvýší o 223 korun za měsíc. Na každé dítě a manžela, kteří žijí s dlužníkem ve společné domácnosti, nezabavitelná částka vzroste o 185 korun. Dlužníkovi, který má dvě děti a manžela či manželku, tak musí příští rok zůstat ze mzdy minimálně 10 614 korun, což je o 778 korun více než letos.
Za rok věřitelé přijdou jen kvůli navýšení této základní nezabavitelné částky o možnost vymoci od takové rodiny přes devět tisíc korun. Další peníze jim zmizí z dosahu kvůli výpočtu dalších částí mzdy, které už exekuci podléhají a na které má výše normativních nákladů také vliv. U čtyřčlenné rodiny se třeba zvýší hranice, nad kterou mohl exekutor z platu strhávat splátky bez omezení, o 1112 korun měsíčně na 19 711 korun.
„Nová výše normativních nákladů na bydlení se projeví všude, kde se exekuce a oddlužení, čili osobní bankrot, provádí srážkami ze mzdy. A to i tehdy, pokud exekuce či oddlužení začaly v minulosti. Pokud dlužníkovi neporoste mzda, získá od něj věřitel méně,“ vysvětluje Alena Doubková, právnička Poradny při finanční tísni. Nová výše nezabavitelných částek se projeví až ve mzdě za leden příštího roku, kterou dlužník dostane v únoru.
Letos se očekává, že počet osobních bankrotů, které soudy povolí, překročí 17 tisíc, což bude o polovinu více než loni. Počet exekucí by se měl přehoupnout přes milion. Od roku 2008, kdy se v Česku rozběhl institut osobního bankrotu, základní nezabavitelná částka na jednotlivce vzrostla o dva a půl tisíce korun.
