Vězení se vyhneš, ale zaplatíš. Peněžité tresty se loni vyšplhaly na rekordní úroveň

Soudci mnohem častěji než v minulých letech kládají peněžité tresty.

Soudci mnohem častěji než v minulých letech kládají peněžité tresty. Zdroj: ČTK

Soudci vyslyšeli apel vlády a státních zástupců a začali častěji ukládat peněžité tresty. V loňském roce dosáhly 377 milionů korun, což je čtyřnásobek oproti roku 2015. Pokuty mají také odlehčit přeplněným tuzemským věznicím. V mezinárodním srovnání nicméně Česká republika stále výrazně zaostává v počtu uložených peněžitých trestů. Vyplývá to z výroční statistické zprávy o českém soudnictví, kterou tento týden zveřejnilo ministerstvo spravedlnosti.

Lidé s lehčím proviněním čím dál častěji odcházejí od soudu s pokutou. Zatímco v roce 2015 rozhodly soudy o peněžitých trestech za celkem 85 milionů korun, v roce 2019 to už bylo za 253 milionů korun a loni částka narostla na uvedenou rekordní úroveň. Prudký nárůst v letech 2020 a 2021 lze přičítat i pandemickým stavům,  během kterých se ukládaly vyšší tresty.

Obecně je však příčinou růstu spíše počet pokut než jejich výše. Peněžitý trest dostalo loni přes jedenáct tisíc lidí, v roce 2015 to bylo kolem 3500 osob. Průměrně měli loni pachatelé zaplatit 34 tisíc korun. Problémem je přirozeně fakt, že někteří pokuty nezaplatí, takže soudy musejí rozhodnout o přeměně finačních trestů na jiné druhy postihu. Loni tak šlo do vězení 222 lidí, dalších 24 bylo odsouzeno k obecně prospěšným pracím. Pro část odsouzených je pokuta vedlejší sankcí například k trestu odnětí svobody.

Obecně však výrazně klesá počet trestních případů, jež se před soudce dostávají. Před deseti lety soudili přes sto tisíc trestných činů ročně, loni to bylo jen něco málo přes šedesát tisíc.

„Tento trend je opravdu silný a vyplývá z poklesu kriminality na území České republiky,“ píše se ve statistické ročence, která sleduje i rozložení druhů trestných činů podle věkových kategorií. Lidé do 34 let jsou nejčastěji odsouzeni za krádež, ve věkové kategorii 35 až 44 let převažuje maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání, starší 45 let se nejčastěji dopouštějí trestného činu ohrožení pod vlivem návykové látky.

Oproti roku 2019 nicméně klesl počet krádeží. „Lze to připsat pandemii. K páchání této trestné činnosti pravděpodobně bylo mnohem méně příležitostí,“ usuzují úředníci. Zvýšila se také hranice škody, od které se krádež kvalifikuje jako trestný čin, a to z pěti tisíc na deset tisíc korun. „Například krádež běžného mobilního telefonu prvopachatelem se tak stala přestupkem,“ píše se v ročence.

Ministerstvo spravedlnosti si pochvaluje, že soudy zrychlují. „Ze statistických údajů můžeme například vyčíst, že i přes další pokračování pandemie dokázaly soudy v loňském roce v plném rozsahu zvládat jednotlivé agendy. Podařilo se jim dokonce vyřídit více věcí, než napadlo (než dostaly k vyřízení – pozn. red.). Počet nevyřízených věcí tak byl nejnižší za celé sledované období. Od roku 2008 klesl asi na polovinu,“ zdůraznil ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS).

Česku se v porovnání s unijními zeměmi daří rychle řešit zejména civilní a obchodní věci, délka těchto řízení se drží pod dvěma sty dny. „Těší mě, že česká justice si nejen podle zprávy Evropské komise vede velmi dobře. Přesto vím, že je nutné pokračovat v trendu modernizace justice, a to především v posílení její předvídatelnosti a elektronizace,“ dodal Blažek.

Video placeholde
Z(a)tracená čísla 5. díl • Videohub