Vězni najdou práci v call centru, budou nabízet mobilní tarify
Hlavním iniciátorem projektu je společnost A-Giga, která mimo jiné poskytuje telemarketingové služby pro mobilního operátora T-Mobile, jehož tarify budou vězni nabízet. Na projektu se dále podílí Ministerstvo spravedlnosti ČR a Vězeňská služba, Ministerstvo práce a sociálních věcí má na starost administrativní stránku projektu. „Zaměstnávání odsouzených je naší velkou prioritou, projekt call centra je dalším krokem, jak naší vize dosáhnout,“ řekl ministr spravedlnosti Pelikán.
Podívejte se na otevření call centra ve Vinařicích
Pondělní zprovoznění call centra navazuje na pilotní projekt z roku 2012, který byl však bývalým vedením ukončen. Obnovený projekt má garantovanou dobu trvání dva roky, po které se zhodnotí jeho dopady a efektivitu. Podle Pelikána má však projekt velkou šanci na úspěch. U osob, které ho absolvovaly v roce 2012, dosáhla recidiva vězňů osmnácti procent, což je značný pokles oproti celorepublikovému průměru sedmdesát procent.
Projekt by měl nabídnout zaměstnání celkem asi stovce vězňů, kteří by měli pracovat třikrát týdně ve čtyřhodinových směnách za měsíční odměnu 4500 korun. V průběhu trvání projektu chce jednatelka A-Giga Věra Babišová do předvýběru přijmout čtyři stovky vězňů, kteří budou muset absolvovat odborné konzultace a rekvalifikační kurz. Celkem trvá příprava vězně na výkon tohoto povolání dva až čtyři měsíce, skládá se ze 120 hodin teoretické přípravy a 30 hodin praxe.
Na finálním výběru stovky zaměstnanců se budou podílet jak lékaři a psychologové, tak i sociální pracovníci, vedoucí výkonu trestu a ostraha. Vydělané peníze pak vězni mohou použít na financování výkonu trestu, splácení dluhů nebo platbu závazků na svobodě. Důvody pro začlenění do pracovního procesu však mohou být i jiné.
„Jednou z hlavních motivací, proč jsem se o práci ucházel, je snaha zabavit se během výkonu trestu. Díky penězům také můžu finančně podpořit svou přítelkyni a dítě,“ řekl odsouzený Jan Kozel. „Až mě propustí, práci v call centru si dokážu představit, zatím mě to baví,“ dodává Kozel, původním zaměstnáním instalatér, který ve vězení stráví ještě rok. To, že práce v call centru může v budoucnosti odsouzenému pomoci, potvrzuje i Petr Pavlas, který se ve vězení účastnil pilotního projektu. Nyní už čtvrtým rokem pracuje jako team leader v A-Giga. Deset let byl závislý na drogách, v současnosti však již sedmým rokem abstinuje. „Začal jsem nový život,“ říká Pavlas. Jelikož A-Giga odsouzeným po výkonu trestu nabídne pracovní úvazek, Pavlasův osud mohou následovat i ostatní.
Lidé, kterým budou vězni volat, se však nemusí bát o své soukromé údaje. Podle zástupců věznice i A-Giga bude telefonní čísla vězňům náhodně generovat počítačový program, který odsouzeným zobrazí pouze jméno daného člověka. Pokud budou v nabízení tarifů úspěšní, přesměrují hovor na civilní zaměstnance A-Giga, kteří si od potenciálních klientů vyžádají potřebné osobní údaje. „Nejsem si absolutně vědomý toho, že by šel projekt nějak zneužít,“ vyjádřil se k otázkám bezpečnosti ministr Pelikán.
Podle ředitele věznice ve Vinařicích Miroslava Hadravy má však práce během výkonu trestu i jiné výhody. „Pokud má odsouzený kladný vztah k práci, může mu to pomoci při řízení o podmínečném propuštění. Nemůžeme nikoho k práci nutit, ale pokud pracovat odmítne, dokážeme z toho vyvodit patřičné důsledky,“ řekl Hadrava. V jeho věznici však není call centrum jedinou příležitostí, jak se do pracovního procesu zapojit. V nápravném zařízení v současnosti fungují dílny na výrobu dopravních značek a šití textilních součástí pro auta, někteří vězni zase v sezóně čistí úrodu česneku.
Otázkou však zůstává, jak se bude ministrovi Pelikánovi dařit plnění jeho plánu na zaměstnávání vězňů i v budoucnu. Letos jeho rezort plánuje navýšení zaměstnaných vězňů o dvacet procent a podle ministrových slov současný nárůst činí procent devatenáct, sám Pelikán ale dodává, že další nábor může být kvůli nedostatečnému zájmu ze strany vězňů neúspěšný.
Ročně stát stojí správa vězeňství devět miliard korun, náklady na jednoho vězně tak jdou měsíčně do desetitisíců. Pokud se budou odsouzení finančně alespoň částečně podílet na svém pobytu, mohlo by to pro chod ministerstva znamenat nemalé úspory.