Velké dopravní nehody, rozdílná, či přímo špatná kvalita potravin nebo kauza dieselgate by se v Česku mohly začít řešit pomocí hromadných žalob. Ty se v zemi zatím podávat nedají. Změnit by to chtělo ministerstvo spravedlnosti, které se chystá představit návrh zákona.
„V tuto chvíli dokončujeme návrh paragrafovaného znění, který bychom chtěli začátkem příštího roku odeslat do mezirezortního připomínkového řízení,“ uvedl tiskový mluvčí rezortu Vladimír Řepka s tím, že na vládu by měl být návrh předložen v březnu.
Na ministerstvu ale stále probíhá debata, zda upřednostnit princip opt-out, kdy jsou do hromadné žaloby zařazeni automaticky všichni poškození, nebo opt-in, kdy se ke společné žalobě musejí lidé aktivně přihlásit sami.
Podle prvotního věcného návrhu se vláda přiklání spíše k prvnímu principu, což ale vzbuzuje kritiku. „Lidé se musejí aktivně o svá práva přihlásit, a ne čekat, že tam budou automaticky,“ míní poslanec za ANO Patrik Nacher, který se snaží svůj návrh do zákona prosadit.
„Opt-out je v evropském i českém právním kontextu cizorodý koncept,“ uvedl Filip Hanzlík z České bankovní asociace. Návrh podle něj ignoruje doporučení Evropské komise a jde i proti chystané evropské směrnici, která upřednostňuje hromadné žaloby založené na principu opt-in.
Hromadné žaloby se podle expertů vyplatí především u menších částek, které se kvůli soudním výlohám nevyplatí vymáhat jednotlivě. Spotřebitelské svazy a další instituce proto návrh vítají. „U nároků, jejichž hodnota se pohybuje do 10 tisíc korun, je situace snad nejhorší,“ upozorňuje Lukáš Zelený z právního oddělení dTestu.
„Pro situace, kdy má větší množství poškozených malé nároky v řádu několika stovek či pár tisíců, jednoznačně preferuji opt-out. Pokud je poškozených málo a částky, kterých se domáhají, jsou vysoké, není na druhou stranu důvod neumožnit řízení v režimu opt-in,“ míní Zelený.
Navrhovatelé zákona počítají s tím, že by pro omezený okruh žalob mohl platit opt-in. Otázkou také zůstává, kdo by měl poškozené zastupovat, zda advokát nebo například spotřebitelské svazy. Zákon by měl také řešit, jak se bude „porcovat“ vymožená částka a kdo to bude rozhodovat.
V EU je jedenáct zemí, které hromadné žaloby neumožňují. Naopak velkou tradici mají žaloby tohoto typu v USA. Týkaly se i velkých firem jako Philip Morris, Wal-Mart či BP, které musely platit miliardové částky.
• Společnost DieselGate zastupuje tuzemské zájemce o podání žaloby na německý koncern Volkswagen kvůli aféře dieselgate. Do letošního srpna sesbírala sedm tisíc přihlášek poškozených. • Spolek Podvedení klienti podal letos jménem několika set klientů žalobu na Českou pojišťovnu kvůli investičnímu pojištění. • V roce 2014 vzneslo nebo chtělo vznést až 300 tisíc lidí žalobu na vrácení poplatků za správu úvěrů. Nejvyšší i Ústavní |
