Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) sestavil na základě požadavků ministerstev zákon pro případ tvrdého brexitu. Ten by podle nejhoršího scénáře mohl nastat již za tři měsíce.
Nejistota na britských ostrovech přinutila českou vládu narychlo sestavit tzv. lex brexit, který má dočasně zajistit Britům stejná práva jako občanům Evropské unie v případě, že Velká Británie odejde z unie bez výstupové dohody. Podle návrhu zákona by směli Britové pro přechodné období do roku 2020 v České republice nadále pobývat, pracovat či dosáhnout na dávky. Garance se mají dotknout osmi tisíc Britů v Česku a recipročně čtyřiceti tisíc Čechů v Británii.
Britská premiérka Theresa Mayová příští týden předloží v parlamentu výstupovou dohodu s EU. Výsledek je ale velmi nejistý. Britové by v případě nedohody mohli v Česku spadnout do kategorie cizinců ze třetích zemí, což by například mohlo znamenat zneplatnění pracovních smluv ze dne na den. Podle návrhu zákona by měly smlouvy nadále platit. Mezitím by Britové získali dost času na vyřízení potřebných pracovních povolení.
„Zákon bude třeba přijmout v případě, pokud britský parlament dohodu nepotvrdí,“ uvedl premiér Andrej Babiš (ANO), podle kterého by to čeští zákonodárci měli do konce března, kdy brexit nastane, stihnout. Zákon o brexitu přeskočil klasické rezortní připomínkové řízení a po měsíci příprav ho kabinet projedná už v pondělí. Sněmovně může být předložen už na konci měsíce.
Bude však třeba zkrátit klasické několikaměsíční projednávání v obou komorách parlamentu. „Teoreticky to jistě lze stihnout, máme v jednacích řádech ustanovení umožňující zrychlená jednání pro stav legislativní nouze,“ míní opoziční poslanec a předseda sněmovního ústavně právního výboru Marek Benda (ODS). „Jenom by muselo být přesvědčivě prokázáno, že se jedná o zásadní otázky pro naše občany i naše hospodářství,“ dodal.
Zákon by se například mohl ve sněmovně přijmout již v prvním čtení. Stačilo by však, aby proti byly dva poslanecké kluby nebo padesát poslanců a zákon by musel jít klasicky do výborů a do druhého a třetího čtení.
Opozice nicméně nehodlá vládě za každou cenu házet klacky pod nohy. „Uděláme všechno pro to, aby byl tento zákon přijat co nejrychleji a byl účinný v okamžiku brexitu. Je to v zájmu českých občanů v Británii, aby měli po určitou dobu stejná práva jako dosud. Předpokládám, že tento návrh budeme podporovat,“ uvedl europoslanec a šéf TOP 09 Jiří Pospíšil.
„V praxi jsem lehce skeptický, zda by vláda vůbec dokázala dát zákon dohromady a předložit. A to bez chyb a dalších kliček, které si tam vždy úředníci ukryjí. Ale přijmout by to při široké dohodě o obsahu asi možné bylo,“ uvedl opatrněji Benda.
Je také možné, že Británie požádá o odklad březnového termínu brexitu. Evropská unie by jí v takovém případě pravděpodobně vyhověla.
Zákon o brexitu řeší postavení britských občanů žijících v České republice a jejich rodinných příslušníků. „Tyto osoby by se bez legislativního řešení ocitly v právním vakuu v řadě oblastí,“ upozornila mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Barbara Hanousek Eckhardová. Tvrdým brexitem by jim například mohly ze dne na den skončit pracovní smlouvy, protože by se z dosud unijních pracovníků stali z právního hlediska cizinci z třetích zemí. Ministerstvo chce upravit paragrafy tak, aby Britové mohli i po případném tvrdém brexitu v Česku nadále pracovat za stávajících podmínek. Dočasná úprava by jim měla dát dostatek času na vyřízení pracovních povolení. Ministerstvo vnitra chce také upravit podmínky pro pobyt Britů na českém území, aby zde mohli žít a například uzavírat manželství či registrované partnerství. „Ministerstvo také navrhuje dočasnou úpravu nabývání státního občanství České republiky těmito občany,“ dodal mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška. Britští občané by měli mít na návrh MPSV přístup k podpoře v nezaměstnanosti a k dalším dávkám, například rodičovského příspěvku, přídavku na dítě a příspěvku na péči. Obě ministerstva očekávají stejná opatření ze strany Velké Británie směrem k českým občanům žijícím na ostrovech. Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít na starosti nastavení ekonomických vztahů s Velkou Británií. Rezort se snaží na změny připravit zejména podnikatelskou sféru. „Za tímto účelem jsme připravili například přehledného průvodce pro podnikatele, který je formou interaktivního dotazníku seznámí s možnými dopady brexitu na jejich podnikání a opatřeními, která by bylo vhodné učinit pro zajištění plynulosti jejich obchodních vazeb a plnění dojednaných závazků,“ uvedl mluvčí ministerstva Milan Řepka. Rezort se kromě toho chce zajistit vzájemné uznávání odborných kvalifikací pro vybrané druhy profesí. Ministerstvo spravedlnosti chce, aby britští advokáti pracující na území České republiky směli v zemi poskytovat právní služby i po brexitu. „Navrhovaná změna je založena na presumpci reciprocity ze strany Spojeného království, i když v tuto chvíli se zatím lze spolehnout pouze na politická prohlášení představitelů britské vlády,“ dodal mluvčí rezortu Martin Bačkovský s tím, že v Česku působí patnáct britských občanů zapsaných do seznamu evropských advokátů. Podobně jako advokátům by se kvalifikace měla uznávat za stejných podmínek jako doposud i lékařům, navrhuje ministerstvo zdravotnictví. Ministerstvo chce také zajistit, aby se do Česka nadále mohly dovážet léky vyrobené ve Velké Británii. „Pokud by totiž po datu vystoupení VB z EU takovéto léčivé přípravky měly podléhat platným pravidlům pro dovoz ze třetích zemí, hrozilo by z časových i kapacitních důvodů reálné nebezpečí jejich nedostupnosti,“ uvedl mluvčí rezortu Jan Brodský. Ministerstvo školství zase navrhuje opatření pro zachování statusu britských vysokých škol, studentů a akademických pracovníků. Ministerstva zemědělství, dopravy, životního prostředí či obrany žádná opatření nenavrhla. „Vojenská spolupráce s Velkou Británií bude pokračovat na bázi NATO,“ vysvětlil mluvčí ministerstva obrany Marek Vala. |
