„Já bych prostě chtěl, abychom 3,5 procenta mohli skutečně garantovat,“ uvedl Sobotka. Podle něj vláda bude při přípravě rozpočtu hledat další peníze. Ministerstva práce a financí mají do začátku září přesně vyčíslit, kolik by vlastně bylo potřeba na nápravu mzdových tabulek a na služební zákon. „Pokud si to vyžádá dodatečné zdroje, pak budeme jednat o dodatečných zdrojích,“ řekl premiér. Podotkl, že jeho vláda má ale omezené zdroje.
Odbory chtějí přidání o 3,5 procenta pro všechny pracovníky veřejného sektoru. „Naše hrozba protesty stále trvá,“ uvedl po jednání tripartity předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zvýšení platů ve veřejném sektoru zajímá i zaměstnavatele. Chtějí vědět, kolik lidí ve veřejné sféře vlastně pracuje a kolik do platů v minulých letech putovalo peněz.
V září se bude jednat o dalším zvýšení minimální mzdy
Na příštím zasedání, které se koná 4. září, by měla tripartita projednat znovu také návrh na zvýšení minimální mzdy. Připraví ho ministryně práce. Zaměstnavatelé, odboroví předáci a ministři se přitom už začátkem června dohodli na tom, že se nejnižší výdělek zvedne od ledna o 500 korun na 9000 korun.
Průměrná mzda v Česku za loňský rok činila 25 128 korun, což bylo meziročně o 0,1 procenta více. Reálně mzda ale klesla o 1,3 procenta. Podle údajů z informačního systému o průměrných výdělcích si například hasiči loni vydělali měsíčně 31 736 korun a policisté 29 061 korun. Učitelé na prvním stupni základní školy si přišli na 26 689 korun hrubého, na druhém stupni na 26 659 korun a na střední škole na 27 801 korun. Praktičtí lékaři ve veřejných zdravotnických zařízeních brali průměrně 42 913 korun, chirurgové 73 373 a internisté 60 788 korun. Všeobecné zdravotní sestry se specializací měly 31 178, knihovníci 20 369 a úředníci 26 026 korun.
Vládní ČSSD při koaličních jednáních o jméně eurokomisaře přišla s požadavkem o 200 korun vyšším za to, že podpoří kandidátku ANO Věru Jourovou . Podle hnutí ANO ale o žádnou takovou výměnu nešlo a byla to jen časová souhra, vláda má rychlejší růst minimální mzdy v koaliční smlouvě.
Zatímco odbory by větší zvednutí minimální mzdy uvítaly, zaměstnavatelům se návrh nelíbí. Nevidí důvod, proč by o dohodnuté záležitosti měli znovu jednat. „Chápu, že politické handly jsou všelijaké, vadí mi ale, když se jim dávají ekonomické parametry,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák. Další růst podle něj zaměstnavatelé nejspíš nepodpoří.
